​office@jewishmuseum.cz
View this email in your browser

KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY

„Můj šálek Kafky…“  kresby, grafika a obrazy Jiřího Slívy

Stejnojmenná výstava grafika a ilustrátora Jiřího Slívy se 27. ledna 2019 uzavřela po velmi úspěšných jedenácti měsících, během nichž ji navštívilo celkem 52 274 zájemců. Veřejnosti představila řadu kreseb, barevných litografií, leptů, pastelů a několik olejomaleb na umělcova oblíbená témata – Franz Kafka, Sigmund Freud, Golem, židovské zvyky a symboly, biblické motivy, jakož i další práce inspirované díly židovských spisovatelů. 

Jaroslav Róna – „Kresby odjinud…“

Ve středu 6. března 2019 v Galerii Roberta Guttmanna proběhla vernisáž nové výstavy výtvarníka Jaroslava Róny (*1957), spoluzakladatele nejvýznamnějšího uměleckého sdružení generace osmdesátých let, skupiny Tvrdohlavých. Předmětem výstavy je soubor Rónových „Kreseb odjinud…“  z let 2012–2018, který nám nabízí možnost proniknout hlouběji do světa a představ umělce. Ve srovnání s jeho staršími kresbami se na první pohled zdá, že se jeho styl a tematické okruhy příliš nezměnily. Jsou tu ale i odlišnosti: Jeho kresby z posledního období se méně věnují kosmologii a obecným tématům, zato jsou výpravnější, přibylo v nich konstrukce, nových témat a občas i humoru. „Kresby odjinud“ se tak jmenují mj. proto, že vznikají většinou na cestách, kde umělec nemůže malovat a kde se kresby stávají jediným prostředkem pro zachycení jeho prožitků a přestav. Róna své kresby téměř vždy signuje a datuje a často označuje místem vzniku, takže současně tvoří jakýsi deník. Mnohé z nich vznikly na cestách po Středomoří, na mýtických ostrovech Malta, Kréta, Rhodos nebo Korfu, ve starých Benátkách, Miláně nebo Amsterodamu, jiné zase ve Vídni nebo Budapešti. Tato místa nepochybně svými památkami, legendami a historií „Kresby odjinud“ rovněž inspirovala, pocházejí však především z umělcovy představivosti, jeho neklidných snů a temných vizí. Zjevují se samy od sebe, bez jasného záměru, pouze pod tlakem potřeby s pomocí tužky a pera objevovat skrytý svět vlastní fantazie.                

Galerie Roberta Guttmanna, U Staré školy 3, Praha 1
Otevřeno denně kromě sobot a dalších židovských svátků 9-18 hod.
Bombardér v džungli, kresba perem, štětcem a tuší, papír, 2016. (c) Jaroslav Róna
 
Druhý život českých Tór v New Yorku 
Do 4. ledna 2019 měli návštěvníci newyorské Bohemian National Hall možnost zhlédnout výstavu Druhý život českých svitků Tóry osvětlující osudy téměř půl druhého tisíce svitků, jež do okupace náležely českým a moravským židovským obcím, během války byly zachráněny svozem a začleněním do sbírky Židovského muzea v Praze a v roce 1964 vyvezeny do Spojeného království a dále prostřednictvím organizace Memorial Scrolls Trust zapůjčeny dále židovským kongregacím v severní a jižní Americe, jižní Africe, Austrálii a na Novém Zélandu. Výstava se konala z podnětu a za přispění Society for the History of Czechoslovak Jews, Bohemian Benevolent Literary Association a Generálního konzulátu ČR v New Yorku. 

Neztratit víru v člověka... Protektorát očima židovských dětí 

V pátek 25. ledna 2019 byla v rižském muzeu Židé v Lotyšsku v rámci vzpomínkových akcí u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu slavnostně otevřena putovní výstava Židovského muzea v Praze Neztratit víru v člověka... Protektorát očima židovských dětí. Vernisáž výstavy zahájil  úvodním slovem velvyslanec České republiky Miroslav Kosek a ředitel muzea Židé v Lotyšsku Ilja Lenský. Vedoucí Odboru pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze Zuzana Pavlovská poté ve svém proslovu připomněla význam nejen 27. ledna jako Mezinárodního dne památky obětí holocaustu, ale připomněla také datum 8. března, kdy si připomínáme likvidaci terezínského rodinného tábora ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Birkenau. 
Záměrem výstavy je přiblížit přitažlivou formou především žákům a studentům základních a středních škol náročné téma holocaustu a zprostředkovat jim seznámení s židovskou menšinou. Výstava dětem a mladým lidem představuje různé aspekty života Židů v Protektorátu Čechy a Morava, a to z pohledu jejich tehdejších vrstevníků.
Motýla jsem tu neviděl: Kresby terezínských dětí na výstavě v Kladně
Putovní výstava pod názvem Motýla jsem tu neviděl: Kresby dětí z terezínského ghetta zahájila vernisáží 6. března 2019 ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně. Veřejnosti přibližuje prostřednictvím dochovaných dětských kreseb svět těch nejmenších, kteří se stali během druhé světové války vězni v terezínském ghettu. 
Od konce listopadu 1941 začaly být organizovány masové transporty Židů do nově zřízeného Ghetta Terezín. Původně vojenská pevnost byla koncem roku 1941 přeměněna na tranzitní koncentrační tábor. Zde měli být shromažďováni před cestou do vyhlazovacích táborů především Židé z Protektorátu Čechy a Morava. Terezín se stal přestupní stanicí na smrt pro desítky tisíc lidí. Mezi nimi bylo také okolo 11 000 dětí a mládeže. Židovská samospráva usilovala, aby dětem v ghettu vytvořila snesitelné podmínky. Nejdůležitější otázkou i nadále zůstávala výuka, tolik potřebná pro uchování a další rozvíjení etických, estetických a intelektuálních hodnot, součástí které byly také hodiny kreslení vedené Friedl Dicker-Brandeisovou (1898-1944). Sbírka dětských kreseb, která vznikla v  období necelých dvou let (1942-1944), je ojedinělou a nejrozsáhlejší na světě, čítá na 4500 prací. 
Výstavu je možno navštívit v prostorách Malé galerie Středočeské vědecké knihovny v Kladně, Gen. Klapálka 1641, do 23. dubna 2019 v obvyklé otevírací době.

Pozvánka na výstavu v Auditoriu Oddělení pro vzdělávání a kulturu ŽMP

Maiselova 15, Praha 1, 3. patro
otevřeno: PO-ČT 12-16 h, PÁ 10-12 h, během večerních pořadů a po domluvě
 
Od 2. května do 28. června 2019 můžete navštívit výstavu fotografií Leony Kalvodové Jeruzalém, všední jedinečnost. Autorka na svých snímcích zachycuje Jeruzalém jako místo soužití mnoha národů a náboženství, kde se v sevřeném prostoru hradeb propojuje historie se současností. Zveme vás na vernisáž výstavy ve čtvrtek 2. května od 18 hod. Vstup volný.
Jeruzalém, foto (c) Leona Kalvodová

VÝBĚR Z PRAŽSKÝCH KULTURNÍCH AKCÍ A PŘEDNÁŠEK
Slavnostní lednový koncert
Při příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti se 28. ledna 2019 konal ve spolupráci s Židovskou obcí v Praze a Nadačním fondem obětí holocaustu již tradiční slavnostní koncert ve Španělské synagoze. Úvodní slovo předsedy Židovské obce v Praze Jana Munka v zastoupení pronesl tajemník obce Michal Borges, dále hovořil ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. Na koncertě zazněly skladby Antonína Rejchy, Maurice Ravela a Pavla Haase v podání souboru Belfiato Quintet.
 
Vím, co se stalo: druhý ročník mimořádného programu k 27. lednu
Od 25. ledna do 22. února 2019 probíhal v pražském Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze  (OVK ŽMP) druhý ročník mimořádného programu Vím, co se stalo, věnovaného vzpomínce na oběti druhé světové války v souvislosti s Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu. Na programu, kterého se účastnilo celkem devět škol, tentokrát spolupracovalo OVK ŽMP s gymnáziem Přírodní škola, jehož studenti workshop sami vedli pod dohledem lektorů OVK ŽMP. Zúčastnění žáci a studenti tak měli možnost interagovat nejen s lektory, ale také se svými vrstevníky. Rovněž se dozvěděli, jak vypadal život v protektorátu, a na základě vlastního pátraní v terezínských dětských časopisech a dětských kresbách se seznámili s konkrétními osudy dětí pobývajících za druhé světové války v ghettu Terezín. Program byl zakončen návštěvou památníku obětí šoa z Protektorátu Čechy a Morava v Pinkasově synagoze, kde účastníci hledali jména konkrétních dětí, jejichž příběhy si v rámci workshopu přiblížili. V návaznosti na loňský úspěch vernisáže a výstavy studentských prací inspirovaných tímto programem bude i letos OVK ŽMP přijímat výtvarné práce absolventů workshopu na téma „Jeden den v Terezíně“, které budou následně v září 2019 představeny během besedy s pamětníkem a vernisáže za hudebního doprovodu studentů gymnázia Přírodní škola.
Koncert u příležitosti mezinárodního dne památky obětí holocaustu
Foto Josef Mirovský (ŽMP)

Deník varšavského ghetta s jidiš písněmi Olgy Bilińské 

Ve středu 23. ledna se v Maiselově synagoze konalo uvedení knihy nakladatelství Sefer Deník varšavského ghetta Adama Czerniakówa. Adam Czerniaków si vedl deník po celou dobu zastávání postu předsedy varšavské Židovské obce v letech 1939 až 1942. Komponovaný večer, který vznikl ve spolupráci s Polským institutem v Praze, uvedl ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj. O dalších osudech deníkových záznamů od okamžiku úmrtí Adama Czerniakowa pohovořil překladatel Jiří Červenka. Obsáhlé ukázky z knihy v podání herce Arnošta Goldflama doprovodila polská zpěvačka Ola Bilińská s výběrem ze svých adaptací milostných písní a ukolébavek v jidiš.  
Zpěvačka Olga Bilińská
Foto Josef Mirovský (ŽMP)
... a bolelo nebe
U příležitosti výročí Mezinárodního dne uctění památky obětí holocaustu zařadilo Židovské muzeum v Praze do svého programu v prostorách Maiselovy synagogy 24. ledna 2019 představení …a bolelo nebe v podání Dismanova dětského rozhlasového souboru. Představení, jehož scénář vznikl na základě autentických textů dětí v Terezíně, byl inspirován knihami Dagmar Hilarové Nemám žádné jméno, Marie Rút Křížkové, Kurta Jiřího Kotouče a Zdeňka Ornesta Je mojí vlastí hradba ghett?, Chavy Pressburger Deník mého bratra a básnickou sbírkou Hanuše Hachenburga Hned vedle bílá barva mráčků. Po představení (scénář a režie Jana Franková) proběhla krátká beseda s pamětníkem Tomanem Brodem za spontánní účasti dětí z Dismanova rozhlasového souboru. 
Foto Josef Mirovský (ŽMP)
Druhý život Vendulky V.
V pondělí 25. března byla v Maiselově synagoze představena nová kniha nakladatelství Paseka Vendulka. Útěk za svobodou. Kniha popisuje životní příběh Vendulky Vogelové, dívky, která přežila holocaust. Její příběh by se pravděpodobně do písemné podoby nikdy nedostal bez existence fotografií českého fotografa Jana Lukase, který rodinu Vogelových fotografoval jen několik hodin před jejich transportem do terezínského ghetta. Až po osmdesáti letech vyprávěla o svém pohnutém životě i přátelství s fotografem Janem Lukasem Vendulka Vogelová autorovi knihy Ondřejovi Kundrovi, který pamětnici vyhledal v USA právě na základě fotografií Jana Lukase. Na slavnostním večeru byli kromě autora knihy přítomny také dcery pana Lukase společně se zástupci rodiny paní Vogelové.
Vendulka Voglová před nástupem do transportu
Foto © Jan Lukas
Toman: Bolševický darebák nebo sionistický mecenáš?
Ve čtvrtek 28. března se v Maiselově synagoze uskutečnila beseda o osobě Zdeňka Tomana alias Zoltana Goldbergera. Inspirací pro uspořádání besedy bylo podzimní uvedení filmu Ondřeje Trojana Toman, jenž popisuje krátké období v rozporuplném životě šéfa zahraniční rozvědky v poválečném Československu. Na besedu přijali pozvání odborníci, kteří se podíleli na tvorbě samotného filmu. Kromě Tomanova životopisce Franka Reisse, který je i tvůrcem námětu filmu, byli hosty večera dokumentarista Martin Šmok a historik z Univerzity obrany a odborný poradce filmu Toman František Hanzlík. Celým večerem provázel publicista Petr Brod. Beseda se setkala s velikým zájmem a z publika vzešly četné dotazy.

ZVEME VÁS DO MAISELOVY SYNAGOGY

úterý 14. 5. v 19 hod.   Prah-a-harP kvartet 

Koncert harfového kvarteta Prah-a-harP, během kterého zazní skladby autorů od barokních po současné: Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750), Antonína Dvořáka (1841–1904), Johanna Strausse (1825–1899), Bedřicha Smetany (1824–1884) a Leonarda Bernsteina (1918–1990). 


středa 5. 6. v 19 hod.   Z Kocku až do Košic

Americký klezmerový houslista a zpěvák Yale Strom se opět vrací do Prahy. Hudebník, profesor a rezidenční umělec programu židovských studií na Státní univerzitě v San Diegu již od roku 1984 provádí etnografický výzkum mezi židovskými a romskými komunitami ve střední a východní Evropě. Spolu s předním českým kontrabasistou Petrem Dvorským a akordeonistou Aliaksandrem Yasinskim zahrají teskné i extatické klezmerové, chasidské i romské melodie. 

čtvrtek 6. 6. v 19 hod.  Bennewitzovo kvarteto: Mendelssohnovy inspirace 

Koncert jednoho z předních českých smyčcových kvartet. Na programu koncertu jsou kontrapunkt z Umění fugy Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) a smyčcové kvartety Felixe Mendelssohn-Barthodyho (1809–1847) a Ludwiga van Beethovena (1770–1827).

Vstupenky na koncerty je možno zakoupit v předprodeji v Maiselově synagoze, v Informačním a rezervačním centru muzea (Maiselova 15, Praha 1), v síti Ticket Art, Prague Ticket Office a na webových stránkách Židovského muzea v Praze, kde naleznete i kompletní program koncertu. Vstupné 230 Kč / 150 Kč


středa 19. 6. v 19 hod.  Jaroslav Róna: Život a dílo 

Práce výtvarníka Jaroslava Róny se vyznačují často archetypálními, mytickými a apokalyptickými tématy. Kde hledá autor inspiraci pro své práce? Při jakých příležitostech vznikají jeho kresby? A jaké nové práce se rodí v ateliéru na Novém židovském hřbitově na Olšanech? U příležitosti právě probíhající výstavy Kresby odjinud… v Galerii Roberta Guttmanna Židovského muzea v Praze pohovoří výtvarník o svém díle, které osciluje od kresby a malby po plastiky a tzv. architektony. Vstup volný.

POZVÁNKA NA NEDĚLNÍ DĚTSKÉ DÍLNY

neděle 12. 5.   Lvíček Arje se seznamuje s příběhy z Tóry. Lvíček Arje se společně s vámi seznámí s postavami Tóry – Abrahámem, Izákem, Jákobem, Davidem a dalšími. Dozvíte se například, proč praotec Abrahám opustil svou zemi, jak se Židé dostali do Egypta a kdo byl jejich prvním králem. Společně si vyrobíme jednotlivé postavy a sehrajeme divadlo. Prohlídka: Španělská synagoga.
 
neděle 16. 6.   Lvíček Arje a Desatero přikázání. Už jste slyšeli o Desateru? Tušíte, proč je tak důležité? Pokud také chcete vědět, co znamená hebrejské slovo „šavuot“ a co významného se během takto pojmenovaného židovského svátku událo, přijďte na naši dílnu, kde vás s Desaterem a svátkem Šavuot seznámí lvíček Arje a sami si také něco vyrobíme. Prohlídka: Maiselova synagoga.
 
Začátek vždy ve 14 h. Místo konání: Oddělení pro vzdělávání a kulturu ŽMP, Maiselova 15, Praha 1 (dvůr). Jednotné vstupné 50 Kč. Více o nedělních dílnách na www.jewishmuseum.cz
 


Ilustrace (c) Hana Pavlátová
DALŠÍ ZPRÁVY Z MUZEA

Ohlédnutí za spoluprací s Nadačním fondem obětem holocaustu

Nadační fond obětem holocaustu dlouhodobě podporuje činnost Židovského muzea v Praze. V uplynulém roce bylo úspěšně realizováno několik projektů.

Nejvýznamnější podpora mířila do vzdělávání, a to jak žáků a studentů v rámci vzdělávacích seminářů Odboru pro vzdělávání a kulturu, tak i v projektu podporujícím nedělní dílny pro rodiče s dětmi. V rámci pražského i brněnského oddělení pro vzdělávání a kulturu bylo v roce 2018 s pomocí NFOH podpořeno více než 5000 žáků a studentů českých škol, kteří absolvovali přednášky, prohlídky či workshopy pro školy. Oblíbené nedělní dílny pro rodiče s dětmi realizuje muzeum už od 90. let. Loni se konaly každý měsíc vyjma letních prázdnin a celkem se jich zúčastnilo více než 300 osob.

Nadační fond obětem holocaustu systematicky podporuje rovněž kulturní aktivity Židovského muzea v Praze. Každý měsíc vyjma července a srpna organizuje muzeum několik pořadů pro veřejnost, které se konají v Auditoriu pražského Oddělení pro vzdělávání a kulturu (Maiselova 15), nebo přímo v Maiselově synagoze (Maiselova 10), jakož i v brněnském oddělení (tř. Kapitána Jaroše 3). Pravidelně se konají koncerty, diskuze, představení knih, odborné přednášky i setkání se zajímavými osobnostmi. Pořady jsou určené široké veřejnosti a jsou v drtivé většině přístupné zdarma. Aktuální přehled plánovaných kulturních programů naleznete na muzejní webové stránce Pořady pro veřejnost.
 
S pomocí Nadačního fondu obětem holocaustu pokračuje Židovské muzeum v Praze i v revitalizaci svých expozic. V uplynulých letech byla směřována štědrá podpora nadačního fondu na projekt revitalizace Pinkasovy synagogy, který byl dokončen v roce 2018. Spolupráce pokračuje i s připravovaným projektem stavebních úprav ve Španělské synagoze a kompletní obměny stálé expozice Dějiny Židů v Čechách a na Moravě v 19.-20. století.

Stálé podpoře ze strany NFOH se také těší dlouhodobý projekt restaurování náhrobků na Starém židovském hřbitově. V roce 2017 byla restaurována tumba Josepha Solomo Delmediga, v roce 2018 celý soubor 20 náhrobků u zdi přiléhající k areálu Uměleckoprůmyslového muzea.
 
Dějiny Židů ve 20. století pomáhá mapovat orálně-historický projekt, v jehož rámci se od roku 1990 systematicky nahrávají rozhovory s pamětníky. V současné době čítá sbírka více než 1300 rozhovorů a je největší a badateli nejvyužívanější svého druhu v České republice. Věříme, že je důležité zachovat židovskou paměť a etablovat židovskou zkušenost jako součást české kolektivní paměti. Naším cílem je metodou orální historie mapovat život Židů na našem území. Zajímají nás nejen vzpomínky na dobu šoa, ale rovněž poválečné zkušenosti tzv. první i druhé generace. Přepisy rozhovorů se stávají součástí naší archivní sbírky a podle konkrétní specifikace v autorizačním protokolu slouží badatelům z řad laické i odborné veřejnosti, pro publikační nebo výstavní účely či pro vytváření vzdělávacích materiálů. Dlouhodobý projekt nahrávání rozhovorů s pamětníky podporuje Nadační fond obětem holocaustu a dále donor muzea Robert R. Fried z USA.

Všechny zmíněné projekty pokračují 
i v roce 2019.



 
Březnová vzpomínka
Židovské muzeum v Praze a Terezínská iniciativa uctily památku českých a moravských Židů z terezínského rodinného tábora zavražděných v březnu 1944 V noci z 8. na 9. března 1944 bylo v plynových komorách Osvětimi-Birkenau zavražděno 3792 českých a moravských Židů. Tehdy došlo k největší jednorázové vraždě československých občanů za druhé světové války. Tragické výročí jsme si připomněli ranní tryznou, již v Památníku českých a moravských obětí šoa v Pinkasově synagoze 8. března 2019 v ranních hodinách uspořádala Terezínská iniciativa.
K připomínce 8. března 1944 uspořádal Památník šoa Praha a Institut terezínských skladatelů ve spolupráci s Terezínskou iniciativou a Židovským muzeem v Praze Koncert pro Terezínský rodinný tábor s podtitulem Vzpomínka na BIIb. V prostoru nádraží Bubny vystoupila 7. března 2019 česká sopranistka Irena Troupová s klavírním doprovodem Jana Duška. Orchestr Gymnázia Přírodní škola vzpomenul válečné události písněmi dětí z terezínského ghetta a motivy z textů Hanuše Haachenburga.
Ilustraci poskytl Památník šoa Praha
Židé, dějiny a kultura: seminář pro učitele
V pondělí 11. března 2019 byl v Oddělení pro vzdělávání a kulturu ŽMP uspořádán první seminář pro pedagogy z cyklu Židé, dějiny a kultura na téma Antisemitismus a šoa.  V letošním roce je poprvé program jednotlivých tematických okruhů semináře rozvržen pouze do jednoho dne. Březnového termínu se zúčastnilo celkem 20 pedagogů z celé České republiky, na druhý termín, který se bude konat 12. dubna 2019, je přihlášeno již 26 zájemců. V září 2018 se v OVK ŽMP také úspěšně konalo nadstavbové pokračování cyklu zaměřené na výročí vzniku Československa a Izraele, letošní pokračování, tentokrát srpnové, ponese název Židovský příběh Sametové revoluce.

Restituce starého tisku z předválečné knihovny

Vzácný pražský tisk Šeelot u-tšuvot ha-geonim (Praha: Mordechaj bar Geršon ha-Kohen, 1590) z původní knihovny Židovské náboženské obce v Praze se signaturou 2.958 byl nalezen na aukci (č. 54/2017) aukčního domu Kedem auction house v Jeruzalémě. Ve fondu knihovny ŽMP se tisk nachází pouze jako neúplný fragment a tento exemplář byl evidován jako ztráta. S aukčním domem i konsignantem došlo k domluvě o stažení tisku z aukce a jeho vrácení knihovně ŽMP.


Titulní list Šeelot u-tšuvot ha-geonim (Praha: 1590) s původní signaturou 2.958 a s razítkem
pražské židovské obce. Nad titulem rukopisný autograf rabi David Cvi, syn r. Arje Lejba.
 
Jedná se o druhé vydání krátkých rabínských respons, které odkazuje ke konstantinopolskému vydání z r. 1575. Titulní strana je zdobená různými lidskými postavami, anděly, lvy a tiskařským znamením uprostřed – dlaněmi rozepjatými ke kněžskému požehnání (signet tiskaře Mordechaje bar Geršona ha-Kohena). Nad titulem je viditelný autograf David Cvi, syn r. Arje Lejba, jde o rabi Davida Cvi Auerbacha z Kremence (Ukrajina, ca 1743-1808), jehož otec byl žákem Baal Šem Tova.
 

Hebrejský záznam o tisku Šeelot u-tšuvot ha-geonim, vydaném v Praze v r. 1590 se zřetelnou
signaturou exempláře 2.958 ve vázaném katalogu knihovníka pražské židovské obce
Tobiase Jakobovitse (1887–1944).
 
Tento exemplář byl součástí knihovny pražské židovské obce, jejíž počátky sahají do r. 1857 a jejímž základem se staly dary a odkazy významných pražských osobností, např. vrchního rabína Šelomo Jehudy Rapoporta, pražského knihtiskaře Moše Israela Landaua, tajemníka Pohřebního bratrstva Koppelmanna Liebena a dalších. Tisk byl vrácen do sbírek knihovny ŽMP v březnu 2019.
Verso titulního listu.

Nákup tří vzácných dokumentů pro Židovské muzeum v Praze

Světoznámý aukční dům Sotheby´s uspořádal 19. prosince 2018 v New Yorku aukci nazvanou Important Judaica, Including a Distinguished Private Collection, v níž se dražilo více než dvě stě židovských starožitností. V katalogu se mezi nabízenými předměty objevily také čtyři položky bohemikálního původu. Jednalo se z hlediska historického, kulturního a diplomatického o mimořádně zajímavé listiny z období 16.-18. století. Jmenovitě o privilegium Maxmiliána z Ditrichštejna pro mikulovskou židovskou obec z roku 1591, vrchnostenské privilegium Leopolda z Ditrichštejna pro rabína Davida Oppenheima z roku 1700, dále osvědčení o způsobilosti k výkonu profese ranhojiče z roku 1739 a konečně plnou moc představenstva Pražské židovské obce z roku 1687. První tři uvedené listiny navíc pocházely ze soukromé sbírky dr. Richarda Teltschera, známého obchodníka a filantropa, který proslul mimo jiné jako zakladatel Židovského ústředního muzea pro Moravsko-Slezsko v Mikulově.
Židovské muzeum v Praze se rozhodlo zúčastnit newyorské dražby, protože bohemikální judaika takového významu se objevují na aukcích zcela ojediněle a příležitost pro obohacení našich archivních sbírek tak zajímavými dokumenty by se s největší pravděpodobností nemusela dlouhá léta opakovat. V aukci se podařilo vydražit tři ze čtyř nabízených dokumentů.

Konkrétně bylo zakoupeno privilegium Maxmiliána z Ditrichštejna pro židovskou obec v Mikulově z 1. listopadu 1591, které je nejen nejstarším dochovaným privilegiem pro tuto obec, ale též významným historickým pramenem pro studium židovské samosprávy. Ohledně této starobylé listiny je zajímavá také okolnost, že odborná literatura ji dlouhá léta pokládala za ztracenou.


Privilegium Maxmiliána z Ditrichštejna pro židovskou obec v Mikulově z 1. listopadu 1591
 

Druhým vydraženým dokumentem je plná moc představenstva Pražské židovské obce pro právní zastupování ve věci sporu o pozůstalost po Mordechajovi Maiselovi, která byla sepsána 2. ledna 1687. Hodnota tohoto rukopisu je zcela unikátní, zejména díky ucelené dvojjazyčné řadě podpisů jednotlivých představených pražské židovské obce v němčině a hebrejštině. Navíc je pozoruhodným historickým dokladem k mnohaletému právnímu sporu o pozůstalost kdysi nejvýznamnějšího člena pražské židovské komunity, „dvorního Žida“ císaře Rudolfa II.  Mordechaje Maisla.

Konečně poslední zakoupenou listinou je osvědčení z 26. května 1739 vydané Herschelem Porgesem pro Simona Moysese Löbla z Holešova, jemuž se umožňuje vykonávat lazebnickou a ranhojičskou profesi. Tento pergamen s krásnou přivěšenou pečetí je zajímavým svědectvím o tom, jak příslušníci židovské komunity získávali v 1. polovině 18. století osvědčení pro vykonávání lazebnického a ranhojičského řemesla.


Osvědčení vydané Herschelem Porgesem pro Simona Moysese Löbla z Holešova, 1739
 

Tři zakoupené listiny představují mimořádné obohacení archivních sbírek, neboť judaika takového významu jsou ve fondech Archivu Židovského muzea v Praze zastoupena pouze sporadicky. Jejich historická a kulturní hodnota je pro českou židovskou komunitu nevyčíslitelná. Nákup těchto dokumentů bezpochyby přispěje k prestiži Židovského muzea v Praze u odborné i laické veřejnosti. Dokumenty budou po pečlivé restaurátorské prohlídce odborně zkatalogizovány a trvale uloženy v depozitáři Archivu Židovského muzea v Praze. Předpokládáme též jejich vystavení v rámci krátkodobých výstav či výrobu faksimilí pro stálé expozice muzea.

Pražská muzejní noc 2019

Židovské muzeum v Praze se letos opět zúčastní již 16. ročníku projektu Pražská muzejní noc. Tato kulturně-prezentační akce propagující činnost muzeí a galerií přináší již od roku 2004 možnost prozkoumat kulturní dědictví metropole v tak trochu jiném světle. Zástupům návštěvníků se 8. června od 22.30 hod. do  01.00 hod. otevřou dveře Maiselovy synagogy s expozicí k dějinám Židů v českých zemích v 10. – 18. století a Klausové  synagogy, kde si budou moci prohlédnout expozici věnovanou židovským tradicím a zvykům.

Ocenění portálu TripAdvisor

Židovské muzeum v Praze získalo v roce 2018 ocenění TripAdvisor Travellers´ Choice, které získávají instituce s nejvyšším ohodnocením v kategorii muzeí. Ocenění získal nejen profil muzea jako celku, ale samostatně i Španělská synagoga. Ocenění Travellers' Choice je nejvyšším vyznamenáním, které TripAdvisor uděluje. Na základě recenzí a názorů milionů cestovatelů patří muzeum mezi 1 % nejlepších turistických cílů. Za minulý rok se muzeu podařilo získat celkem pět ocenění TripAdvisor Certificate of Excellence pro své profily s dlouhodobě dobrými recenzemi. Jmenovitě se to týká profilu muzea jako celku, dále Španělské synagogy, Pinkasovy synagogy, Klausové synagogy a Starého židovského hřbitova. Certificate of excellence vyzdvihuje jedinečnost unikátních památek a turistických destinací. Získávají jej pouze organizace, které na webu TripAdvisor dostávají od cestovatelů z celého světa dlouhodobě vynikající recenze. Židovské muzeum v Praze se systematicky věnuje práci s recenzemi a ohlasy svých návštěvníků. V rámci hodnotícího portálu TripAdvisor muzeum přijalo a zodpovědělo v souhrnu již více než 10 000 návštěvnických recenzí.
VÝZNAMNÉ NÁVŠTĚVY

Dlouholetá podporovatelka Židovského muzea v Praze Ivana Dubová navštívila muzeum 4. ledna 2019. Spolu s doprovodem si prohlédla Staronovou synagogu a restaurátorské dílny, kde rozmlouvala s odborníky z odboru sbírek nad možnostmi podpory jejich restaurátorských aktivit.


Ivana Dubová (druhá zprava) v restaurátorské dílně textilu ŽMP
 

V pátek 15. února 2019 muzeum soukromě navštívil Jason Dov Greenblatt, zvláštní blízkovýchodní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa. V doprovodu ředitele muzea si prohlédl Starý židovský hřbitov a expozice muzea.

Ve dnech 13. a 14. března přijel na pozvání Židovské obce v Praze do Prahy úřadující vrchní rabín Izraele rabi David Baruch Lau. Druhý den svého pobytu navštívil Starý židovský hřbitov a expozice muzea a v badatelně muzejní knihovny si prohlédl vybrané vzácné rukopisy a tisky.


Rabi Lau si v badatelně muzejní knihovny prohlédl vzácné tisky

 
Vydává Židovské muzeum v Praze, U Staré školy 1, 110 01 Praha 1
www.jewishmuseum.cz
IČO 60459263
Bankovní spojení: Commerzbank, AG, Jugoslávská 1, 120 21 Praha 2
Účet pro vnitrostátní platby v Kč: 10426398/6200
Účet pro platby v EUR: 1042639, IBAN: CZ60 6200 0000 0000 1042 6398
Účet pro platby v USD: 1042639, IBAN: CZ22 6200 0001 0700 1042 6398 SWIFT CODE: COBACZPXXXX Pro poskytování darů uvádějte variabilní symbol 1382002 MK ČR E16832
Redakce: Kateřina Honskusová
Fotografie: ŽMP, pokud není uvedeno jinak