Vzhledem k vyhlášení nouzového stavu v České republice jsou expozice, knihovna a archiv Židovského muzea v Praze v současnosti uzavřeny a zároveň jsou zrušeny všechny muzeem ohlášené akce pro veřejnost. Toto opatření zůstává v platnosti až do odvolání. Děkujeme za pochopení.

 

Při příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti se 27. ledna 2020 konal ve spolupráci s Židovskou obcí v Praze již tradiční slavnostní koncert, tentokrát pořádaný v Maiselově synagoze. Úvodní slovo pronesli předseda Židovské obce v Praze František Bányai a ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. Na koncertě zazněly skladby Ervína Schulhoffa a Antonína Dvořáka v podání Zemlinského kvarteta, jehož hosty byli violoncellistka Dominika Weiss Hošková a Jiří Pinkas (viola). Slavnostní koncert finančně podpořil Nadační fond obětem holocaustu.

U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu byl 29. ledna 2020 v malém kinosále Městské knihovny v Praze představen filmový dokument Varšava: rozdělené město za účasti autora, kanadského režiséra a historika s polskými kořeny Erika Bednarskeho. Filmový dokument věnovaný válečnému osudu Varšavy uvedl Polský institut v Praze ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze. Ve filmu byly použity unikátní nově objevené archivní záběry z roku 1941, jejichž autorem je mladý Polák, který při natáčení riskoval svůj život. Po projekci filmu následovala diskuze za účasti autora filmu Erika Bednarského a historičky ŽMP Jany Šplíchalové.

Vím, co se stalo: třetí ročník vzpomínkového programu k 27. lednu

Rovněž v únoru 2020 realizovalo pražské Oddělení pro vzdělávání a kulturu již třetí ročník mimořádného programu Vím, co se stalo, který byl věnovaný vzpomínce na všechny zahynulé v období druhé světové války. Žáci a studenti pěti zúčastněných škol se blíže seznámili s životem obyvatel Protektorátu Čechy a Morava a na základě vlastního pátraní i se životem dětí v terezínském ghettu. Dívky si v průběhu workshopu vyzkoušely hodinu kreslení pod vedením vídeňské malířky Friedl Dicker-Brandeis a v jejím ateliéru navrhly kostýmy a plakát k dětské opeře Brundibár. Chlapci se stali redaktory vlastního časopisu a podobně jako kluci z Domova č. 1 v Terezíně vydali jedno číslo časopisu, ve kterém zpracovali svá oblíbená poutavá témata. Nahlížením do terezínských dětských časopisů a kreseb se žáci a studenti seznámili s konkrétními osudy dětí pobývajících za druhé světové války v ghettu Terezín. Program byl zakončen návštěvou památníku obětí šoa z českých zemí v Pinkasově synagoze. Cílem programu bylo motivovat jeho účastníky k dalšímu vzdělávání se o období druhé světové války, které nesmí být zapomenuto. V návaznosti na tento záměr bude Oddělení pro vzdělávání a kulturu přijímat do konce května 2020 výtvarné práce absolventů workshopu na téma „Život v ghettu“. Tyto práce budou následně na konci školního roku 2019/2020 představeny v Auditoriu Oddělení pro vzdělávání a kulturu a jejich tvůrci odměněni besedou s pamětníkem.

Edice raných svědectví o holocaustu

Evropská infrastruktura pro výzkum holocaustu (EHRI) zveřejnila online Edici raných svědectví
o holocaustu na stránce https://early-testimony.ehri-project.eu/

Navzdory rozšířené představě nebyl holocaust po skončení druhé světové války obklopen mlčením. Nová online Edice raných svědectví o holocaustu vydaná EHRI ukazuje, jak židovští přeživší a aktivisté vytvořili unikátní soubor dokumentů v době, kde byla vzpomínka na pronásledování stále bezprostřední a nezpracovaná. Ještě před tím, než si založili nové domovy, často stále trpící nemocemi a během pátrání po svých příbuzných, dokumentovali přeživší deportace, vraždění svých rodin a komunit a zaznamenávali jména pachatelů.

Odhaduje se, že v Evropě, v Palestině / Izraeli, ve Spojených státech a jinde bylo zaznamenáno na 18 000 svědectví. Některá byla shromážděna v rozsáhlých dokumentačních projektech, jiná vznikala z iniciativy jednotlivců, kteří vzdávali hold zničeným židovským komunitám. Některá svědectví byla založena na propracované metodologii, zatímco jiná vznikla s omezenými znalostmi a pouze s krátkou přípravou.

Pro Evropskou infrastrukturu pro výzkum holokaustu (EHRI) je raná dokumentace holocaustu zásadním tématem, které je v souladu s kritickým přístupem k pramenům holocaustu a jejich historii, stejně jako zaměřením na dokumenty vytvořené „obětmi“. V České Republice se na přípravě edice podílelo Židovské muzeum v Praze ve spolupráci s Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd.

Edice raných svědectví o holocaustu EHRI zpřístupňuje 89 pečlivě vybraných a editovaných dokumentů, a upozorňuje tak na nedostatečný zájem o velké množství dostupných svědectví. Propojuje dokumenty pocházející z několika zemí a uchované v pěti archivech: Wiener Holocaust Library v Londýně, Jad vašem v Jeruzalémě, Židovského historického institutu ve Varšavě, Maďarského židovského archivu v Budapešti a Židovského muzea v Praze. Vedle anglického překladu zahrnuje edice všechny dokumenty také v původních jazycích. Digitální platforma umožňuje v budoucnosti edici i nadále rozvíjet a EHRI ji bude doplňovat o další svědectví.

V pondělí 9. března 2020 uspořádalo pražské Oddělení pro vzdělávání a kulturu letošní první seminář pro pedagogy z cyklu Židé, dějiny a kultura na téma Antisemitismus a šoa. Březnového termínu se zúčastnilo celkem 25 pedagogů z celé České republiky, kteří absolvovali v rámci celodenního programu workshop Stereotypy zaměřený především na fenomén současného antisemitismu a na moderní trendy ve výuce a vyslechli přednášky ředitele ŽMP Lea Pavláta na téma Dějiny antisemitismu a historika Vojtěcha Kyncla Plynové vozy a nacistická technologie konečného řešení. Pedagogové se rovněž seznámili s Centrem vizuální historie Malach prostřednictvím jednoho z koordinátorů Jakuba Mlynáře a podívali se v rámci komentované prohlídky do Pinkasovy synagogy, památníku obětem šoa z českých zemí. Seminář byl doplněn o besedu s pamětníkem, na níž tentokrát laskavě přijala pozvání paní Evelina Merová.

Ve stejný den se konal další díl semináře zaměřený na problematku holocaustu i na Moravě. S ohledem na rekonstrukci prostor brněnského Oddělení pro vzdělávání a kulturu se uskutečnil v Muzeu romské kultury. V rámci programu proběhl v expozici muzea interaktivní workshop Nezapomeneme 2020, postavený především na práci se vzpomínkami pamětníků, dvě přednášky, promítání dvou dokumentárních filmů a beseda s paní Alexandrou Strnadovou, členkou ŽOB patřící do tzv. druhé generace. Semináře se zúčastnilo 14 učitelů a 5 muzejních pedagogů z brněnských muzeí. Děkujeme kolegům z Muzea romské kultury za pomoc s organizací semináře a skvělou přednášku historičky Anny Míškové.

Průvodce návštěvou

V rámci projektu Podpora mentálně a fyzicky postižených návštěvníků Židovského muzea v Praze, který řeší pražské Oddělení pro vzdělávání a kulturu, vznikají různé pomůcky pro návštěvníky muzea, jako například Vizuální průvodce výstavou, Průvodce přístupností muzea nebo Senzorická mapa.

Po konzultaci s odborníky z Národního ústavu pro autismus (NAUTIS), který poskytuje pomoc lidem s poruchami autistického spektra a jejich rodinám, byly některé body v materiálech pro návštěvníky s autistickou poruchou dále upraveny přesně podle potřeb těchto návštěvníků. Celý program již byl otestován na modelových prohlídkách s odborníky z NAUTISu a jejich klienty a muzejní kustodi absolvovali odborná školení. Všechny zmíněné materiály jsou nyní ve finální fázi přípravy. 

Díky programu Podpora mentálně a fyzicky postižených návštěvníků ŽMP a připravovaným materiálům se Židovské muzeum v Praze zařadilo mezi několik světově významných muzeí, která tyto aktivity podporují, jako např. Museum of Modern Art v New Yorku, Ashmolean Museum v Oxfordu nebo British Museum v Londýně.

Společnost NAUTIS na základě dobré zkušenosti s programem Podpora mentálně a fyzicky postižených návštěvníků ŽMP naše muzeum nominovala na cenu APLAUS. Za nominaci Židovské muzeum v Praze v minulých dnech obdrželo Čestné uznání.

Sborník příspěvků ze 7. ročníku semináře k dějinám Židů v Čechách, který uspořádalo v říjnu 2018 Židovské muzeum v Praze ve spolupráci se Státním oblastním archivem v Třeboni. Stejně jako předchozí semináře – konané v roce 2006 v Liberci, 2008 v Nýrsku, 2010 v Tachově, 2012 v Trutnově, 2014 v Teplicích a 2016 v Kadani – zaměřil se i tento seminář, konaný v Třeboni, především na novodobou problematiku s důrazem na dějiny Židů v pohraničí. Pozornost byla věnována organizaci a právnímu postavení židovských náboženských obcí od poloviny 19. století do 2. světové války. Mnozí archiváři se nadále zabývali hodnocením archivních pramenů k židovským dějinám, které jsou zachovány v českých, ale i zahraničních archivech. Tato tematika byla tentokrát obohacena o přehled materiálů k dějinám Židů v českých zemích uložených v Ústředním archivu pro dějiny židovského lidu v Jeruzalémě. Zajímavé jsou rovněž výsledky výzkumu zaměřeného na zachycení osudu československých židovských obětí politických represí v SSSR, získané mj. v ruských a ukrajinských archivech. Ve sborníku najdeme – stejně jako v předchozích ročnících – stati věnované období holocaustu, především shromažďování údajů k osudu Židů z pohraničních oblastí. Zastoupena je regionální tematika a výsledky dokumentace židovských hřbitovů; ceníme si dalšího příspěvku věnovaného židovské sfragistice.

Židovské muzeum v Praze, 2019
ISBN 978-80-87366-59-2
kniha, brožovaná, česky, 246 stran

Státní kontrolor a ombudsman Státu Izrael Matanyahu Englman a ředitelka mezinárodního odboru Kanceláře státního kontrolora a ombudsmana Státu Izrael Sara Shaul s doprovodem navštívili muzeum 26. února. Prohlédli si Maiselovu synagogu, Pinkasovu synagogu, Starý židovský hřbitov a Staronovou synagogu.