​office@jewishmuseum.cz
View this email in your browser

KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY

Jaroslav Róna – „Kresby odjinud…“

V muzejní Galerii Roberta Guttmanna můžete do 6. října 2019 navštívit novou výstavu výtvarníka Jaroslava Róny (*1957), spoluzakladatele nejvýznamnějšího uměleckého sdružení generace osmdesátých let, skupiny Tvrdohlavých, je otevřena veřejnosti od března 2019. Předmětem výstavy je soubor Rónových „Kreseb odjinud…“  z let 2012–2018, který nám nabízí možnost proniknout hlouběji do světa a představ umělce. Ve srovnání s jeho staršími kresbami se na první pohled zdá, že se jeho styl a tematické okruhy příliš nezměnily. Jsou tu ale i odlišnosti: Jeho kresby z posledního období se méně věnují kosmologii a obecným tématům, zato jsou výpravnější, přibylo v nich konstrukce, nových témat a občas i humoru. „Kresby odjinud“ se tak jmenují mj. proto, že vznikají většinou na cestách, kde umělec nemůže malovat a kde se kresby stávají jediným prostředkem pro zachycení jeho prožitků a přestav. Róna své kresby téměř vždy signuje a datuje a často označuje místem vzniku, takže současně tvoří jakýsi deník. Mnohé z nich vznikly na cestách po Středomoří, na mýtických ostrovech Malta, Kréta, Rhodos nebo Korfu, ve starých Benátkách, Miláně nebo Amsterodamu, jiné zase ve Vídni nebo Budapešti. Tato místa nepochybně svými památkami, legendami a historií „Kresby odjinud“ rovněž inspirovala, pocházejí však především z umělcovy představivosti, jeho neklidných snů a temných vizí. Zjevují se samy od sebe, bez jasného záměru, pouze pod tlakem potřeby s pomocí tužky a pera objevovat skrytý svět vlastní fantazie.                

Galerie Roberta Guttmanna, U Staré školy 3, Praha 1
Otevřeno denně kromě sobot a dalších židovských svátků 9-18 hod.

Podle jeho vlastních slov byl Franz Kafka na každém kroku svého pobytu v Terstu 
následován plechovým andělem, kresba perem, štětcem a tuší, papír, 2018. (c) Jaroslav Róna

VÝBĚR Z PRAŽSKÝCH KULTURNÍCH AKCÍ A PŘEDNÁŠEK
Návštěva z pravěku
Ve středu 10. dubna se v Maiselově synagoze uskutečnilo divadelní představení na motivy knihy a životního příběhu Petra Ginze, mladého výtvarníka, spisovatele a šéfredaktora terezínského časopisu Vedem. Příběh divadelní hry, kterou nastudovali studenti Gymnázia Přírodní škola společně se svými učiteli, se pohyboval ve dvou rovinách. V té první divák sledoval samotnou Petrovu hru, která je plná fantazie a napětí a je inspirovaná Petrovým nejoblíbenějším spisovatelem Julesem Vernem. Druhá rovina hry pak představuje důležité epizody Petrova života v době protektorátu a aktualizuje dobrodružný příběh do mrazivé reality dospívajícího chlapce až k jeho tragickému konci. Režisérem hry je ředitel Gymnázia Přírodní škola a autor knihy Transport za věčnost František Tichý.
 

Výstava Jeruzalém, město i legenda
Ve čtvrtek 2. května proběhla v OVK ŽMP vernisáž výstavy fotografií Leony Kalvodové Jeruzalém, všední jedinečnost. V rámci podvečera vystoupil dětský sbor Lauderových škol v Praze. Autorka na svých snímcích zachycuje Jeruzalém jako místo soužití mnoha národů a náboženství, kde se v sevřeném prostoru hradeb propojuje historie se současností. Výstava byla v prostorách OVK přístupná do 28. června 2019.
 

Koncert Yale Stroma
Mimořádný koncert amerického klezmerového houslisty a zpěváka Yale Stroma Z Kocku do Košic se uskutečnil v Maiselově synagoze 5. června 2019. Za doprovodu vynikajících hudebníků kontrabasisty Petra Dvorského a akordeonisty Aliaksandra Yasinskeho představil Yale Strom teskné i extatické klezmerové, chasidské a romské melodie. Yale Strom, hudebník a rezidenční umělec programu židovských studií na Státní univerzitě v San Diegu, se do Prahy vrátí v listopadu 2019. V prostorách OVK ŽMP pak uvede svoji fotografickou výstavu Fragmenty, která zachycuje život židovských komunit ve střední a východní Evropě od roku 1981 do roku 2007. Vernisáž výstavy se uskuteční ve středu 13. listopadu 2019.
 

Neobyčejné možnosti neformálního vzdělávání: konference Asociace muzeí a galerií
Ve dnech 3. – 4. června 2019 se v Západočeském muzeu v Plzni konala konference pořádaná Komisí pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku AMG s názvem Aktuální trendy v muzejní prezentaci a edukaci: Neobyčejné možnosti neformálního vzdělávání. V rámci bloku příspěvků s titulem Těžká témata a „nové“ publikum v muzejní edukaci vystoupily za tým OVK Praha Denisa Glacová a Martina Kutková s prezentací "Vím, co se stalo: Interdisciplinární výuka s využitím studentského vyučování". Ve své prezentaci představily projekt "Vím, co se stalo", který OVK organizuje od roku 2018 pro studenty základních a středních škol jako připomínku Mezinárodního dne obětí holocaustu. V roce 2019 navázalo OVK v rámci projektu spolupráci s Gymnáziem Přírodní škola a využilo inovativní metodu neformálního vzdělávání, při které byli studenti postaveni nejen do role posluchačů, ale také muzejních pedagogů. Tato spolupráce obou institucí vedla k snazšímu zpřístupnění problematiky holocaustu mladým účastníkům a zvýšila jejich zájem o danou problematiku.

ZVEME VÁS DO MAISELOVY SYNAGOGY
Koncertní sezóna 2019/2020
Vstupenky na koncert je možno zakoupit v předprodeji v Maiselově synagoze, v Informačním a rezervačním centru ŽMP (Maiselova 15, Praha 1), v síti Ticket Art, Prague Ticket Office a na webových stránkách Židovského muzea v Praze, kde naleznete i kompletní program koncertů. Na www.jewishmuseum.cz můžete rovněž zakoupit abonmá na celou koncertní sezónu za zvýhodněnou cenu.
DALŠÍ ZPRÁVY Z MUZEA
Restaurování vzácných tisků z fondu muzejní knihovny 
 
Součástí péče o knihovní fond je také snaha knihovny Židovského muzea v Praze o restaurování starých tisků. Přestože v depozitáři knihovny jsou zajištěny podmínky optimálního mikroklimatu, sbírka vyžaduje neustálou péči, jež je finančně nákladná. Restaurátorská dílna papíru a pergamenu ŽMP průběžně pracuje na celkové opravě sbírek, nezabývá se však výhradně jen fondem knihovny, proto je nutno angažovat i externí restaurátory, se kterými ŽMP dlouhodobě spolupracuje a mají požadovanou odbornost. Formou grantů nadace Židovské obce v Praze bylo umožněno urychlit průběh restaurování knih a od roku 2014 tak bylo opraveno na šedesát starých tisků.

Nejvzácnější část celého fondu knihovny ŽMP (419 svazků) tvoří samostatnou sbírku vzácných tisků celosvětové hodnoty. Byla zde soustředěna především nejstarší bohemikální hebraika a judaika, ale také staré tisky z produkce hebrejských tiskáren z Evropy. Tato sbírka částečně zahrnuje i bývalou knihovnu pražské Židovské náboženské obce. Cílem projektu je přispět k urychlení konzervace těchto sbírkových předmětů, jež byly v době totality zanedbávány a zpřístupnit je pro studijní, badatelské či výstavní účely.

Ukázky restaurování starých tisků:
 
Schor, Avraham Chajim ben Cvi Hirsch: Sefer Torat Chajim.
Praha: společníci v tiskárně Mošeho Kace, 1692.
Sg. 4.413, př. č. 2007/1150; 2°, 30 x 19,5 cm
 
 
[Talmud bavli. 1], Hilchot Berachot : im pejruš Raši ve-tosafot ....
Praha: vnukové Judy Baka, 1728
Sg. 5.867 (T), přír. č. 78/0263; 2°, 38,5 x 27,5 cm
 

 
Mendelssohn, Moses: Faedon: hu sefer haš'arat ha-nefeš; Sefer ha-nefeš.
Brno: Josef Rossmann, 1798.
Sg. 4.128, př. č. 75/0145; 8°, 17,5 x 11 cm

 

Muzejní noc 2019

Židovské muzeum v Praze se letos opět zúčastnilo již 16. ročníku projektu Pražská muzejní noc. Tato kulturně-prezentační akce propagující činnost muzeí a galerií přináší již od roku 2004 možnost prozkoumat kulturní dědictví metropole v tak trochu jiném světle. Zástupům návštěvníků se 8. června 2019 od 22.30 otevřely dveře Maiselovy synagogy s expozicí věnovanou dějinám Židů v českých zemích v 10. – 18. století a Klausové synagogy, kde se zájemci mohli seznámit s židovskými tradicemi a zvyky. 

V rámci letošního ročníku Pražské muzejní noci připravilo OVK Praha již počtvrté komentovanou prohlídku pro skupinu neslyšících a nedoslýchavých návštěvníků, tentokrát v Klausové synagoze. Asi hodinová prohlídka synagogy obsáhla povídání o historii Židovského muzea v Praze v období druhé světové války a následně se zaměřila na téma běhu života a vybrané exponáty umístěné na ženské galerii. Díky tlumočení do českého znakového jazyka bylo možné věnovat velký prostor individuálním dotazům, se kterými návštěvníci přicházeli.

Muzeum k akci připravilo informační letáky a zapojili se také dobrovolníci. Mezi 22.30 a 01.00 hod oběma expozicemi prošlo celkem 1937 zájemců.

Již podruhé se do programu celonárodní akce zapojilo i brněnská Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze v rámci Brněnské muzejní noci, která proběhla v sobotu 18. května 2019. Pro malé návštěvníky byla připravena loutková pohádka Golem poutavě ztvárněná Tomášem Podrazilem z divadelního studia Damúza. Příběh byl napínavý a vtipný zároveň, ale hlavní potěšení přišlo nakonec, kdy si mohli sami diváci pohrát s loutkami z představení. Druhá polovina programu noci se potom nesla spíše ve vážném duchu. V obou sálech v přízemí budovy byla instalována výstava "Bringing Together Divided Memory /Spojování rozdělené minulosti", kterou do Brna zapůjčilo hnutí Antikomplex. Výstavu tvoří mozaika českých, slovenských a rakouských příběhů z období předválečného, doby druhé světové války a bezprostředně po ní. Formou video-rozhovorů prezentuje vyprávění těch, kteří museli opustit své domovy a v důsledku války začít žít někde jinde. Zvláštní pozornost je věnována soužití Židů, etnických Čechů, Němců a Slováků, dvojjazyčných Moravanů a Bémáků (Böhmisch) před rokem 1938, a především rozdílným zkušenostem a prožitkům po odsunu. Během obou částí programu muzejní noci jsme přivítali necelé dvě stovky návštěvníků. Děkujeme vedení Židovské obce v Brně, že nám umožnilo noční program uspořádat. Letošní brněnská muzejní noc se konala přesně na Mezinárodní den muzeí, účastnilo se jí 28 institucí a celková návštěvnost zúčastněných organizací se pohybovala okolo 68 000. Dle slov Pavly Obrovské z Moravské galerie, hlavní koordinátorky akce, však cílem pořádání Muzejní noci není rozhodně boj o co nejvyšší čísla, ale především osvěta a možnost inspirovat návštěvníky k tomu, aby objevili zajímavá místa k setkávání a trávení volného času.

Kulturou proti antisemitismu 2019

Židovské muzeum v Praze bylo i letos partnerem tradičního veřejného setkání proti antisemitismu, které se koná při příležitosti Dne památky obětí holocaustu. Pochod dobré vůle centrem Prahy, který uspořádala Česká pobočka Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ) v neděli 14. dubna 2019, prošel ze Staroměstského náměstí ulicemi Josefova a zastavil se na Palachově náměstí před Rudolfinem, kde účastníci zhlédli taneční vystoupení studentů. Pochod byl zakončen ve Valdštejnské zahradě, kde se zúčastnění připojili k navazujícímu veřejnému shromáždění. Podrobnosti naleznete na stránkách www.vsichnijsmelidi.cz.

Prostějov židovský

V neděli 14. dubna 2019 se Židovské muzeum v Praze partnersky zapojilo do projektu Brány památek dokořán v Prostějově. V rámci Bran památek dokořán navštívili zájemci bývalou novou synagogu, tzv. Husův sbor, a po komentované prohlídce Husova sboru se vydali Demelovou ulicí do špalíčku, reliktu kdysi rozlehlé jižní části prostějovského židovského ghetta. Prohlídková trasa pak vedla do sousedního objektu, který je dnes v majetku Muzea a galerie v Prostějově. Zde návštěvníci zhlédli expozice o slavném prostějovském rodákovi Edmundu Husserlovi a o životě v židovském ghettu. Na starém židovském hřbitově, který byl zpustošen v průběhu 2. světové války, představil účastníkům Daniel Polakovič z Židovského muzea v Praze příběh slavného bratislavského rabína Chatama Sofera a jeho prostějovské působení. Poslední zastávkou byl nový židovský hřbitov za Brněnskou ulicí. Zde spočívají ostatky zhruba pěti stovek prostějovských občanů židovského původu.

Vzpomínka na synagogu

V pátek 26. dubna 2019 uspořádal městys Davle u Prahy pietní akci s názvem Vzpomínka na synagogu, věnovanou památce obětí holocaustu z Davle a okolí, během níž byla odhalena pamětní deska a informační panel na místě bývalé synagogy. Součástí programu byly též přednášky a zahájení výstavy Můj zákon je člověk, která mapuje historií židovského osídlení Davle a okolí, 2. světovou válku a příběhy pamětníků. Přednášku „K vývoji židovské komunity v Davli“ přednesl PhDr. Tomáš Krákora, archivář Židovského muzea v Praze, správce muzejních fondů starších židovských dějin. 
 

Španělská synagoga v Praze uzavřena kvůli modernizaci

Do 31. května 2019 měli návštěvníci Židovského muzea v Praze možnost prohlédnout si Španělskou synagogu se stálou expozicí o dějinách Židů v Čechách a na Moravě v 19. – 20. století. Památka nyní prochází částečnou opravou a restaurováním a zpřístupněna veřejnosti bude opět v posledním čtvrtletí příštího roku. Návštěvníkům pak nabídne novou stálou expozici včetně interaktivních prvků i moderní návštěvnické zázemí.
 
Španělská synagoga je nejmladší synagogou pražského Židovského Města. Byla postavena roku 1868 jako chrám Spolku reformovaného kultu na místě Staré školy – nejstarší modlitebny ghetta z 12. století. Své jméno získala díky působivé vnitřní výzdobě v maurském stylu, inspirované slavnou španělskou Alhambrou. Autorem projektu byl architekt Josef Niklas a Jan Bělský, pozoruhodná vnitřní výzdoba byla provedena v letech 1882-83 firmou Antonín Baum a Bedřich Münzberger. V letech 1836-45 na tomto místě, ještě v předcházejícím domu modlitby Stará škola, působil jako varhaník František Škroup, skladatel české národní hymny.
 
V synagoze byla dosud umístěna stálá expozice Židovského muzea v Praze Dějiny Židů v Čechách a na Moravě v 19.-20. století, jež vznikla během první významné rekonstrukce budovy v letech 1994-1998. Expozice sledovala osudy Židů v českých zemích od josefínských reforem v 80. letech 18. století do poválečného období. Seznamovala návštěvníky s postupným zrovnoprávněním a emancipací Židů v Rakousku-Uhersku, vznikem českožidovského a sionistického hnutí, nejvýznamnějšími podnikateli, vědci, spisovateli, hudebníky a umělci. Přiblížila rovněž přestavbu pražského Židovského Města, židovské památky Čech a Moravy a historii Židovského muzea v Praze. Zvláštní pozornost pak byla věnována holocaustu českých a moravských Židů v letech 1939-1945 a ghettu Terezín.
 
Nová podoba stálé expozice s pracovním názvem Židovská emancipace, šoa
a poválečné Československo (1780 – současnost) 
na současnou expozici tematicky navazuje. Změny doznají především prostředky a styl prezentace, její stylové a technické provedení, které s citem pro architekturu stavby počítá s multimediálními a interaktivními prvky. Kromě tematického výběru vzácných sbírkových předmětů v novém uspořádání a významovém kontextu si tak zájemci budou moci například na dotykových obrazovkách listovat historickými dokumenty, prohlížet si fotografie a umělecká díla či vyhledávat v databázi významných židovských osobností.
 
Moderní výstavní expozice si vyžádá stavební úpravy včetně vybudování nového technologického a návštěvnického zázemí a bezbariérového přístupu. Plánované revitalizaci památky a stálé expozice předcházela v letech 2017-2018 kurátorská a technická příprava. Autorem rámcového libreta nové stále expozice je PhDr. Arno Pařík, jednotlivá témata připravované expozice pak zpracovali vědečtí pracovníci muzea částečně za přispění externích odborníků. Architektonické řešení projektu zpracovalo architektonické studio Petr Franta architekti s.r.o., jež je i generálním projektantem stavby. Vyšším dodavatelem stavby bude firma KONSIT a.s., jež provádí komplexní dodávky zvlášť náročných staveb, jakými jsou i památkově chráněné historické budovy. Realizační práce budou zahájeny v červenci 2019 a potrvají do posledního čtvrtletí roku 2020.

Ostatní expozice muzea zůstávají v provozu.

Po obnově Pinkasovy (2018) a Maiselovy synagogy (2015) a otevření Informačního a rezervačního centra (2014) se jedná již o čtvrtý transformační projekt Židovského muzea v Praze. Cílem proměny stálých expozic je, aby při respektování architektury historických synagog, v nichž jsou umístěny, lépe odpovídaly současným trendům muzejních prezentací, technickým možnostem i očekávání návštěvníků.
 

Upozornění na uzavření knihovny

Knihovna Židovského muzea v Praze bude v srpnu 2019 uzavřena, nadále však můžete využít služeb Multimediálního centra. Centrum vedle tematicky členěné příruční knihovny dále nabízí tyto služby:

  • multimediální – prostor pro studium audio a videonahrávek z fondu knihovny ŽMP
  • bibliografické a informační – základní rešerše, vyhledávání v databázi obětí holocaustu, v databázi sbírkového oddělení, přístup do oborových databází
  • konzultační – odkazy na odborné pracovníky muzea a spolupracující (příbuzné) organizace
  • prodej publikací vydaných Židovským muzeem v Praze
Otevírací doba Multimediálního centra: PO a ST 10-16 h / PÁ 10-13 h

 
Upozornění na uzavření archivu
 
Upozorňujeme uživatele služeb archivu Židovského muzea v Praze, že  archiv
i badatelna budou v srpnu uzavřeny pro veřejnost. Děkujeme za pochopení.
 
NOVÉ PUBLIKACE

Judaica Bohemiae 54 (2019), 1

Na konci června 2019 vyšlo nové číslo časopisu Judaica Bohemiae 54 (2019), 1. Svazek zahajuje studie Marie Buňatové (Trade Contacts between Prague Jews and Northern Italy and their Engagement in the Italian Commodity Trade in the 16th and Early 17th Centuries), věnovaná problematice kontaktů pražských Židů s obchodními centry v severní Itálii v 16. století a na počátku 17. století. V následující studii Holy Curiosity: Circumcision as a Rhetorical Concept in a Bohemian Catholic Sermon from the 18th Century se Daniel Soukup na základě tří intertextuálně propojených křesťanských hebraistických pojednání z raného novověku zabývá tématem židovské obřízky a rozebírá, jakou úlohu mohly tyto texty hrát v konstruování barokní zbožnosti a v zobrazování soudobé židovské komunity. Rubrika Materiály obsahuje průkopnickou studii z oblasti židovské sfragistiky od Pavla Kocmana, Terezy Dleskové a Milana Žoncy, jež rozebírá pečeti a razítka, mající souvislost s židovskou obcí v městečku Dambořice (něm. Dambořitz) na jižní Moravě.

Rubrika Zprávy obsahuje bilancující příspěvek Petra Pálky věnovaný čtvrtstoletí konferencí Židé a Morava a závěrečná sekce časopisu recenze na publikace Rudolfa Kleina (Metropolitan Jewish Cemeteries of the 19 th and 20 th Centuries in Central and Eastern Europe: A Comparative Study, 2017) od Arno Paříka, Janusze Spyry (Rabbiner in der Provinz. Die Rolle des Rabbiners im Leben der jüdischen Gemeinschaft in Teschener und Troppauer Schlesien, 2018) z pera Pavla Kocmana a Luďka Vacína (The Unknown Benno Landsberger. A Biographical Sketch of an Assyriological Altmeister’s Development, Exile, and Personal Life, 2018) od Daniela Baránka.
 
Judaica Bohemiae se specializují na vydávání odborných studií k dějinám a kultuře Židů v českých zemích, resp. širším středoevropském prostoru (území někdejší habsburské monarchie). Vycházejí od r. 1965 a jejich vydavatelem je Židovské muzeum v Praze. Publikačními jazyky jsou angličtina a němčina.

VÝZNAMNÉ NÁVŠTĚVY
První dubnový den roku 2019 navštívil Židovské muzeum v Praze předseda Národní rady rakouského parlamentu pan Wolfgang Sobotka.
 

Předseda Evropské rady pan Donald Tusk s delegací muzeum navštívil 8. května 2019.
 



 
Vydává Židovské muzeum v Praze, U Staré školy 1, 110 01 Praha 1
www.jewishmuseum.cz
IČO 60459263
Bankovní spojení: Commerzbank, AG, Jugoslávská 1, 120 21 Praha 2
Účet pro vnitrostátní platby v Kč: 10426398/6200
Účet pro platby v EUR: 1042639, IBAN: CZ60 6200 0000 0000 1042 6398
Účet pro platby v USD: 1042639, IBAN: CZ22 6200 0001 0700 1042 6398 SWIFT CODE: COBACZPXXXX Pro poskytování darů uvádějte variabilní symbol 1382002 MK ČR E16832
Redakce: Kateřina Honskusová
Fotografie: ŽMP, pokud není uvedeno jinak