Fotografie z online výstavy „Už se nemusím bát sousedů." Životní příběh Ivany Beranové (Fantlové) a její rodiny
Výběr z kulturních akcí a přednášek
„Již dlouho žijí kaktusy v diaspoře…“ Literární reportáže Egona Erwina Kische z Mexika
Ve čtvrtek 4. června se v Maiselově synagoze uskutečnil večerní pořad u příležitosti 135. výročí narození žurnalisty a spisovatele E. E. Kische (1885–1948). Pražský literární dům autorů německého jazyka ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze připravil pořad, který se zaměřil především na autorovy tzv. mexické reportáže. Germanistky Barbora Šrámková a Viera Glosíková připomněly tyto texty, reflektující téma války, nacismu a šoa, ale také hovořily o celém Kischově životě a tvorbě. Tento pořad byl prvním večerním pořadem v Židovském muzeu v Praze po dlouhé nucené odmlce. O to více byl povzbudivý vysoký počet návštěvníků.
Gariky Igora Gubermana
Ve čtvrtek 11. června proběhl v Maiselově synagoze komponovaný večer věnovaný osudu a tvorbě izraelského rusky píšícího autora Igora Gubermana (1936). O drobných literárních útvarech, tzv. garicích, a o jejich překladu hovořil překladatel Milan Dvořák. Aforistická čtyřverší v průběhu večera přednášel herec Jiří Žák. Zpěvačka Alena Hanusová doprovázela mluvené slovo písněmi dvou dalších rusko-židovských autorů Alexandra Galiče a Alexandra Rozenbauma.
Temnota i naděje ve filmu Nabarvené ptáče
Sezonu večerních pořadů 2019/2020 v Maiselově synagoze završil ve čtvrtek 25. června rozhovor filosofa a pedagoga Miroslava Petříčka s režisérem, scenáristou a producentem Václavem Marhoulem. Hlavním tématem bylo oceňované a diskutované filmové drama Nabarvené ptáče. Hosté diskutovali především o práci s literární předlohou a o poselství a síle filmového ztvárnění.
Nedělní dílna pro rodiče s dětmi: Medvídek Dubi hledá šaty pro letušku
Lola Beer Ebner se narodila v roce 1910 v Prostějově jako Carola Zwillinger, ale výrazně vynikla až ve své druhé vlasti. Vystudované oděvní návrhářce se s manželem Josefem Beerem podařilo ještě v březnu 1939 dostat do tehdejší mandátní Palestiny, a tak si na rozdíl od ostatních členů rodiny zachránit život. V centru Tel Avivu si záhy otevřela obchod s kvalitními látkami a krejčovský salón. V zemi, která se rozvíjela úsilím zemědělských průkopníků a stavitelů a kde bylo zvykem oblékat se prostě a prakticky, vzbudily modely Loly Beer velkou pozornost a brzy našly množství zákaznic. Po vzniku izraelského státu v roce 1948 navrhla elegantní uniformy pro ženy sloužící v armádě nebo letušky, oblékala první dámy a další významné osobnosti. V 60. a 70. letech se její módní kolekce, uváděné pod jménem druhého manžela Ebner, dočkaly uznání i v zahraničí. Salon na prestižní telavivské třídě Ha-Jarkon vedla až do svých 85 let. Na její památku pokryly jednu červnovou neděli sál na židovském hřbitově nepřeberné vzorky pestrobarevných látek, ke slovu přišly nůžky a střihové papíry, a nadějní mladí tvůrci si pod vedením medvídka Dubiho vyzkoušeli práci módních návrhářů.
Foto tým OVK a Tamara Kohutová
Letní podvečer ve Vile Löw-Beer
Zahrada vily Löw-Beer poskytla 17. června v příjemném letním duchu prostor neobvyklému a po několika měsících mimořádných stavů vzácnému podvečernímu setkání. V galerii Celnice jsme zahájili výstavu díla amatérského fotografa Kurta Bardoše (1914‒1945) z brněnské židovské rodiny, jehož životní příběh skončil v německém koncentračním táboře Dachau. Kurtovy neteře Ruth a Susanne návštěvníkům vyprávěly, jak se fotografie jejich strýce „brněnským zázrakem“ vrátily do rodiny a co pro ně listování starými alby znamenalo. Výstava bude přístupná celé léto, a tak je prohlídku možné spojit třeba s promítáním místního letního kina.
Na dernisáž 2. září chystá brněnské OVK komentovanou prohlídku. Po vernisáži jsme navázali akcí připravenou společně s Kulturním a vzdělávacím centrem rabína Federa nazvanou „Čtení nás baví. A vás?“ Účastníci se v zahradě mohli zaposlouchat do čtení z oblíbených knih, které si přinesli mimo jiné herec Národního divadla Brno Michal Bumbálek nebo Eva Yildizová z Husy na provázku. Inscenovanou literární ukázku z výukového programu prezentovaly Táňa Klementová a Barbora Dočkalová, ze svých autorských knih četli Eva Neuschlová a Daniel Novotný. Ukázku z připravovaného divadelního představení přednesla také Hana Frejková.
Foto tým OVK a Tamara Kohutová
Další zprávy z muzea
Archivář na kole – publikace připomíná působení tragicky zesnulého historika Jiřího Fiedlera
Židovské muzeum v Praze připravilo český překlad anglické e-knihy „Archivář na kole “, která připomíná život a neocenitelné dílo překladatele a historika Jiřího Fiedlera. Kniha věnovaná Jiřímu Fiedlerovi je nyní na stránkách muzea volně ke stažení.
Životní dráha Jiřího Fiedlera se tragicky uzavřela v roce 2014, kdy byl i se svou manželkou brutálně zavražděn ve svém bytě mužem, který ho navštívil pod záminkou odborné konzultace. O této tragické události pak informovala i zahraniční média, nekrolog Jiřímu Fiedlerovi věnoval například deník The New York Times.
E-kniha Archivář na kole, mezi jejímiž spoluautory jsou např. Dušan Karpatský, Mark Talisman, Leo Pavlát či rabín Norman Patz, přináší velmi příjemné čtení, které není jen vzpomínkou na zajímavou osobnost se specifickým smyslem pro humor, ale i sondou do poměrů kolem židovské komunity v době normalizace.
„Jiří Fiedler v době zmaru dělal to, čemu by se za normálních poměrů věnovaly odborné instituce, a sklízel za to nevůli Státní bezpečnosti i podezíravost okolí. V době naprostého pohrdání židovským kulturním dědictvím v Čechách a na Moravě vykonal práci, z níž mohou čerpat generace dalších badatelů v oblasti židovského místopisu,“ řekl ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát.
Původní anglický text nazvaný „Archivist on a Bicycle: Jiří Fiedler“ vznikl z iniciativy americké spisovatelky a publicistky Heleny Epsteinové českého původu. Ta se s Jiří Fiedlerem dostala do kontaktu poprvé v roce 1990 při zjišťování informací o české židovské komunitě. V průběhu let se s ním mnohokrát při své badatelské práci osobně setkala a stali se přátelé.
Věnujte do muzea
Přemýšlíte, jak nejlépe uchovat památku na vaše blízké nebo na spolehlivém místě uložit vaše vlastní vzpomínky? Obraťte se na nás, jsme tou nejlepší adresou.
Židovské muzeum v Praze je po New Yorku a Vídni třetí nejstarší institucí svého druhu na světě. Od znovuobnovení samostatné činnosti v roce 1994, kdy bylo navráceno z rukou státu českým židovským organizacím, se muzeum opět věnuje systematickému rozvoji svých sbírkových, knihovních, archivních a dokumentačních fondů.
Charlotte Schroetter-Radnitz-Frumi (1899-1986) Portrét historika umění, kritika a teoretika Oskara Schürera (1892-1949), 1931-32, olej na plátně, 93 x 82 cm
Šíře akvizičních zájmů muzea jako paměťové instituce, jejímž hlavním posláním je péče o uchování, studium a šíření duchovního, kulturního a historického odkazu Židů v českých zemích ve středoevropském kontextu, je velice rozsáhlá. Soustřeďuje se nejen na oblast výtvarných umění či vizuální a knižní kultury, kam patří zejména, i když nikoli výhradně, rituální předměty dokumentující dějiny židovských komunit a jednotlivců, ale cílí také na sběr archivních dokumentů, písemností, fotografií, předmětů denní potřeby, nejrůznějších personálií a orálních svědectví, jež jsou dokladem židovské každodennosti napříč staletími včetně nejtragičtější kapitoly židovských dějin — období šoa.
Muzeum přijímá nabídky darů a odkazů a ve vybraných případech také doplňuje své rozsáhlé sbírky a fondy nákupy od soukromých vlastníků ať již přímo, či z nabídek veřejných aukcí v České republice i v zahraničí. Veškeré předměty, dokumenty a svědectví zařazené do sbírek a fondů Židovského muzea v Praze se stávají součástí unikátního celku v rámci světového kulturního dědictví a jako takové jsou s náležitou péčí uchovávány a zpřístupňovány zájemcům z řad laické i odborné veřejnosti.
Blůza polního stejnokroje Franka J. Marlowa (1911-1996), Velká Británie, 1942-45, vlna, bavlna, kovové přezky, knoflíky, strojové a ruční šití, výrobce Black & Company Limited, Glasgow
Židovské muzeum se zapojilo do projektu v Praze jako doma
Přijeďte do Prahy a navštivte Židovské muzeum! S voucherem V Praze jako doma získáte za 1 bod vstupenku do stálých expozic Židovského muzea v Praze ve třech historických synagogách a Obřadní síni, dále na Starý židovský hřbitova a do muzejní Galerie Roberta Guttmanna, a to včetně audioguidu, který Vás provede Židovským Městem. Vstupenku získáte v Informačním centru Židovského muzea na adrese Maiselova 15. Za jednu noc v hotelu získáte na osobu 2 body, které pak přeměňujete na vstupy do partnerských míst a institucí nebo za služby průvodců. Celý pobyt tak nebude stát žádnou horentní sumu. Do projektu je smluvně zapojeno více než 200 hotelů. Více informací k projektu V Praze jako doma.
Prohlášení Federace židovských obcí v ČR, Židovské obce v Praze a Židovského muzea v Praze k článku Památník vs. památky v Terezíně
Lidové noviny přinesly dne 30. 6. článek, nazvaný Památník vs. Památky v Terezíně, podepsaný výkonným ředitelem Centra studií genocid v Terezíně Šimonem Krbcem a Pavlem Chalupou jako členem představenstva Židovské liberální unie ČR.
S politováním konstatujeme, že skutečnosti uváděné v textu jsou povětšinou polopravdy motivované osobní záští; jde o další dějství v dlouhodobé snaze pisatelů diskreditovat Památník ticha, významnou paměťovou instituci, postavenou na odkazu holocaustu.
Zcela nekorektní je přitom snaha autorů článku poukazovat na neutěšený stav některých objektů v Terezíně v souvislosti s Památníkem ticha. A jako zcela manipulativní se ukazuje odkaz na Židovskou liberální unii, jíž se jeden z autorů zaštiťuje, když představenstvo této organizace se ještě v den, kdy článek vyšel, od jeho obsahu distancovalo.
Autorům současně nejde jen o diskreditaci Památníku ticha. Jejich zjevným cílem je přimět ministra kultury L. Zaorálka a s ním celou vládu ke změně stanoviska k projektu Památníku ticha v době, kdy se bude návrh projednávat na vládní úrovni.
Zneužití nesmírně vážného a pro nás osobně stále citlivého tématu odkazu holocaustu k osobním útokům a nízkým sporům, které v nejmenším nepřispívají k důstojné připomínce památky obětí nacismu, jednoznačně odsuzujeme a vyjadřujeme plnou podporu Památníku ticha a záměru zajistit jeho provoz z veřejných prostředků.
V Praze dne 2. července 2020
Petr Papoušek, předseda, Federace židovských obcí v ČR
František Bányai, předseda, Židovská obec v Praze
Leo Pavlát, ředitel, Židovské muzeum v Praze
Synagogy Židovského muzea v Praze patří mezi nejnavštěvovanější sakrální památky v ČR
Mezi nejnavštěvovanější sakrální památky v České republice patří synagogy ve správě Židovského muzea v Praze. Vůbec nejvíce návštěvníků zamířilo do Pinkasovy synagogy a Klausové synagogy. Uvedla to nedávno vydaná zpráva vládní agentury CzechTourism za rok 2019.
„Těší nás zájem návštěvníků,“ řekl ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. „Synagogy z několika dějinných období a zde vystavené předměty židovského náboženského kultu stejně jako historické dokumenty nabízejí obohacující zážitek. Věříme, že i letos navzdory krizi v důsledku pandemie přilákají nové zájemce.“
Podle zprávy zhlédlo Pinkasovu synagogu, na jejíchž zdech jsou ručně vepsána jména obětí šoa z Čech a Moravy, více než 640 tisíc návštěvníků a barokní Klausovou synagogu se stálou expozicí věnovanou židovským tradicím a zvykům na 440 tisíc zájemců.
Na 4. místě z hlediska návštěvnosti se umístila Maiselova synagoga, která hostí stálou expozici k dějinám českých Židů od počátků jejich usídlení do emancipace koncem 18. století. Tuto synagogu, původně z roku 1592, navštívilo téměř 330 tisíc lidí.
Na 5. místo žebříčku dosáhla gotická Staronová synagoga Židovské obce v Praze s návštěvností zhruba 276 tisíc lidí. V první desítce se na 8. místě objevila ještě Španělská synagoga, která od června 2019 prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Přesto ji stihlo navštívit téměř 220 tisíc lidí.
Dobrou návštěvnost vykázaly synagogy muzea i v rámci žebříčku TOP 50, tedy vůbec nejnavštěvovanějších památek v České republice. Pinkasova synagoga se stala 10. nejnavštěvovanějším místem a na 16. místě se umístila Klausová synagoga. V rámci Prahy pak patří Pinkasova, Maiselova a Klausová synagoga mezi desítku nejvíce navštěvovaných cílů. V kategorii sdružených turistických cílů se Židovské muzeum v Praze umístilo na 6. místě.
ŽMP získalo do sbírek unikátní negativy a dokumenty k historii internačního a pracovního tábora Hagibor v Praze z období 1944–1945
Židovské muzeum v Praze získalo do svých sbírek mimořádně cenný konvolut negativů, které zachytily prostory internačního a pracovního tábora Hagibor v Praze-Strašnicích. Součástí areálu na Hagiboru byla od počátku 20. stol. nejen budova chorobince a později starobince, rozsáhlé pozemky se ale staly i místem působení tělovýchovného židovského sportovního klubu s názvem Hagibor.
Klub se ve 30. letech 20. století stal členem mezinárodního svazu Makabi a současně i dějištěm čilého kulturního a společenského života. Vznik protektorátu znamenal pro Židy ztrátu občanské rovnoprávnosti a lidských práv. Hřiště na Hagiboru bylo jedním z posledních míst pod širým nebem v Praze, kde směly židovské děti sportovat a trávit volný čas. Postupně však většina návštěvníků Hagiboru byla deportována hromadnými transporty do ghetta v Terezíně. Na pozemcích uvolněného areálu se v červenci 1944 začaly stavět přízemní dřevěné baráky o rozměrech 12 × 41 m včetně garáží, dílen a strážnice, na pozemku tábora byla vybudována kanalizace, rozvod vody a elektřiny.
Od konce léta 1944 baráky sloužily k internaci židovských míšenců a židovských partnerů ze smíšených manželství. Počátkem roku 1945 musela ale většina těchto vězňů nastoupit do transportů s označením AE k tzv. uzavřenému pracovnímu nasazení v terezínském ghettu. Do vězeňských baráků na Hagiboru pak nacisté umístili nežidovské partnery židovských žen a míšenek. Jako datum zrušení tábora se uvádí 3. 5. a 5. 5. 1945.
Výjimečný soubor fotografií pořídil Otto Lang, jeden z židovských vězňů, který do tábora nastoupil 17. 9. 1944. Pořídil záběry nejen vězeňských baráků a prostranství mezi nimi, ale i snímky z dílen, v nichž byli vězni nasazeni na nucené práce. Sbírku materiálů mimořádné vypovídací hodnoty, které zachytily celý areál tehdejšího tábora i s okolím, věnovala ŽMP dcera Otty Langa paní Hana Langová Vepřeková z Brna.
Zahájení restaurování tzv. Bratislavské opony
V červnu 2020 bylo s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky zahájeno restaurování výjimečného předmětu ze sbírky textilu Židovského muzea v Praze, a to tzv. Bratislavské opony (inv. č. 104.805). Opona zhotovená v roce 1731 patřila bratislavskému pohřebnímu bratrstvu Chevra kadiša. Bývalé Státní Židovské muzeum ji zakoupilo v roce 1951 jako konfiskát z blíže neznámého soukromého majetku.
Opona je výjimečná tím, že se jako výzdoba její středové části uplatnila obdélná osmanská pokrývka. Ta je vyšívaná kovovými nitěmi zlaté a stříbrné barvy, připomínajíc tak masivní kovový reliéf s výzdobou rozet, půlměsíců a stylizovaných tulipánů. Do střední Evropy ji přinesla osmanská vojska obléhající v roce 1683 Vídeň. Jejich porážka 12. září 1683 a následné vyrabování jejich vojenského tábora měly za následek „přesun“ bohaté osmanské kořisti do metropolí vítězných křesťanských panovníků, včetně Bratislavy, která byla v této době korunovačním městem uherských králů.
Po ukončení restaurování, jehož délka se odhaduje na dva roky, by se tzv. Bratislavská opona měla stát na podzim 2022 klíčovým exponátem výstavy Slovenské národní galerie v Bratislavě, připravované v rámci projektu „Osmanská okupace střední Evropy v 16. a 17. století a její historická reflexe“. Studium, které přípravu výstavy doprovází, zajisté doplní i dosavadní znalosti o tzv. Bratislavské oponě o nová zjištění týkající se jak jejího vzniku, tak i jejich dalších osudů, než se stala součástí sbírek Židovského muzea v Praze.
Prohlášení Federace židovských obcí v ČR ke kalendáři z nakladatelství Naše vojsko
Židovské muzeum v Praze plně sdílí dále uvedený postoj Federace židovských obcí v České republice k zveřejnění „Kalendáře osobností třetí říše“ nakladatelstvím Naše vojsko.
Není to tak dlouho, co byla naše a mezinárodní veřejnost pohoršena tím, že nakladatelství Naše vojsko vyrábí a prodává trička a hrnečky s portréty válečných zločinců z doby 2. světové války. Orgány činné v trestním řízení konstatovaly, že tuto věc nelze podle platné právní úpravy postihnout. To zřejmě podnítilo Naše vojsko k pokračování v této činnosti, dalším „výtvorem“ z jeho dílny. Kalendář na příští rok s „…osobnostmi třetí říše“.
Nejen samotné vydání, ale i grafická úprava kalendáře jednoznačně prokazují, že jde nejen o podporu nacismu, tedy hnutí prokazatelně směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka, ale dokonce o glorifikaci jeho čelných představitelů, vesměs nacistických válečných zločinců. Podle našeho názoru argumenty, opírající se o svobodu projevu, již nemohou v tomto případě obstát. Federace židovských obcí proto podává na nakladatelství Naše vojsko a na jeho ředitele trestní oznámení.
Pozvánka na nedělní dětské dílny
Brno - 9. 8. 2020: Medvídek Dubi před sochou prezidenta Osvoboditele
Narodil se ve Dvoře Králové, studoval v Paříži, tvořil v Praze, bojoval na Sommě, chtěl se stát legionářem. A to je prosím jen část dalšího příběhu z ateliéru medvídka Dubiho. Na této dílně vás čeká povídání o sochaři Otto Gutfreundovi a keramické tvoření pro malá stvoření.
Praha - 19. 7. 2020: Lvíček Arje pozoruje svět skrz barevné okno
V červencové dílně se společně s lvíčkem Arjem inspirujeme v tvorbě malíře Marca Chagalla. Jeho dílo bylo ovlivněno šťastnými vzpomínkami na dětství, zabýval se výzdobou veřejných staveb a věnoval se také ilustrování knih. Lvíček Arje vás poprosí, abyste si vzali do ruky pestré barvy a skrze ně objevovali svět. Prohlídka: Jeruzalémská synagoga
Praha - 23. 8. 2020: Lvíček Arje vyrábí tradiční ozdoby
Na jaře letošního roku, v dubnu a v květnu, jsme nemohli s lvíčkem Arjem nic vyrábět. Arje tak mezitím přemýšlel, jak zajistit, abychom se v budoucnu vždy ve zdraví a spokojenosti setkali. V srpnové dílně nám poradí, jak si vyrobit tradiční ozdobu nad dveře – chamsu a díky jejím významům se vrátí ke dvěma poutním svátkům, o kterých nám letos nestihl vyprávět, k Pesachu a Šavuotu. Prohlídka: Klausová synagoga
Začátek v Praze vždy od 10:00. Místo konání: Oddělení pro vzdělávání a kulturu ŽMP, Maiselova 15, Praha 1 (dvůr). Vstupné 50 Kč.
Začátek v Brně vždy od 10:30. Místo konání: Sál na židovském hřbitově v Brně, Nezamyslova 27. Vstupné 30 Kč.
V srpnu se uskuteční dva příměstské tábory Židovského muzea v Praze v brněnské pobočce Oddělení pro vzdělávání a kulturu. Děti každý den stráví nějaký čas kreativním vyráběním, něco nového se naučí, vyluští různé tajenky a šifry, dle počasí odpoledne stráví na procházce, v parku nebo na hřišti.
Nové číslo časopisu Judaica Bohemiae, 55 (2020), 1
V červenci 2020 vyšlo nové číslo časopisu Judaica Bohemiae, 55 (2020), 1. Svazek zahajuje studie Ivety Cermanové (Official Discussions about the Toleration of Jews in Bohemia: On the Circumstances Surrounding the Issuance of the so-called Edict of Toleration in 1781), jež se na základě nově nalezených pramenů z Národního archivu v Praze zabývá problematikou židovské toleranční politiky Josefa II. s cílem, detailně objasnit okolnosti vydání klíčového dvorského dekretu (tzv. tolerančního patentu) pro české Židy z 19. října 1781. Příspěvek Petera Hallamy (Child Survivors and the Dynamics of Holocaust Memory in Late-Socialist Czechoslovakia) analyzuje první velké setkání přeživších terezínských dětí v Praze a Terezíně na podzim roku 1986 a přináší nové pohledy na dynamiku židovského života a vzpomínání na holocaust v komunistickém Československu.
Rubrika Zprávy obsahuje příspěvek Bernharda Purina, zabývající se stříbrnými judaiky z boskovických dílen židovských zlatníků Josefa Ruhmanna a Emanuela Eislera. Zpráva Ivety Cermanové a Alexandra Putíka rozebírá roli pražského židovského muzea v rozvoji výzkumu židovských dějin mezi lety 1945 a 2019. Představuje témata, jež byla v muzeu studována, významné publikační výstupy i odborné profily klíčových vědeckých pracovníků.
Závěrečná sekce časopisu zahrnuje recenze publikací Jaroslava Klenovského Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska (Arno Pařík), Filipa Pauluse, Šárky Steinové a kol., Krajina a urbanismus na rukopisných plánech z 18. století. Translokační plány židovských obydlí v zemích Koruny české v letech 1727–1728 (Pavel Kocman), Jiřího Roháčka a kol., Epigraphica & Sepulcralia 8, Fórum epigrafických a sepulkrálních studií (René Petráš a Miroslava Jouzová), Kate Ottevanger a Jana Láníčka, Life and Love in Nazi Prague. Letters from an Occupied City by Marie Bade (Wolfgang Schellenbacher) a knihy Kateřiny Čapkové a Davida Rechtera (eds.), Židé, nebo Němci? Německy mluvící Židé v poválečném Československu, Polsku a Německu (Jakub Bronec). Judaica Bohemiae se specializují na vydávání odborných studií k dějinám a kultuře Židů v českých zemích, resp. širším středoevropském prostoru (území někdejší habsburské monarchie). Vycházejí od r. 1965 a jejich vydavatelem je Židovské muzeum v Praze. Publikačními jazyky jsou angličtina a němčina.
Vítáme vaše náměty, připomínky i stížnosti
Budeme rádi, když nám na office@jewishmuseum.cz zašlete svá sdělení. Jsou pro nás inspirací
k zlepšování našich služeb.
Vydává Židovské muzeum v Praze
Redakce: Tomáš Tetiva
Fotografie: ŽMP, pokud není uvedeno jinak
www.jewishmuseum.cz
Židovské muzeum v Praze, U Staré školy 1, 110 01 Praha 1
IČO 60459263
Bankovní spojení: Commerzbank, AG, Jugoslávská 1, 120 21 Praha 2
Účet pro vnitrostátní platby v Kč: 10426398/6200, variabilní symbol 1382002 Účet pro platby v EUR: 1042639, IBAN: CZ60 6200 0000 0000 1042 6398
Účet pro platby v USD: 1042639, IBAN: CZ22 6200 0001 0700 1042 6398
SWIFT CODE: COBACZPXXXX
