Již třetím rokem trvá ekonomická krize vyvolaná pandemií covid-19 a nyní také v souvislosti s válkou na Ukrajině, v jejímž důsledku se prudce zvyšuje inflace. Židovské muzeum v Praze (ŽMP) jako nestátní, nepříspěvková instituce po celou tuto dobu bojuje se složitou ekonomickou situací, kdy se musí vyrovnávat se zásadními výpadky příjmů muzea kvůli drastickému poklesu turistického ruchu a současně rychle rostoucími provozními náklady.

Rok 2019 byl zatím poslední rok, kdy příjmy muzea dosáhly očekávané výše. S nástupem pandemie covid-19 v roce 2020 poklesla návštěvnost muzea o 81,37 % a tržby ze vstupného dokonce o 84,09 %. Tato situace se téměř ve stejném měřítku opakovala i v roce 2021, kdy návštěvnost poklesla oproti roku 2019 o 79,10 % a tržby ze vstupného poklesly o 81,12 %. V letošním roce se situace mírně zlepšila, přesto stále trvá téměř 60% pokles návštěvnosti i tržeb.

Od 1. ledna příštího roku bude navíc muzeum čelit razantnímu navýšení nákladů za spotřebu elektrické energie a zemního plynu v souhrnu o cca 350 % oproti roku 2022 (plyn je zdražen o 450 % a elektřina o 300 %), kdy v nominální hodnotě oproti současným nákladům ve výši 3 milionů Kč dojde k navýšení nákladů o 7,5 milionů Kč na celkovou odhadovanou částku nákladů ve výši 10,5 milionů Kč za rok. Kromě toho lze rovněž předpokládat navýšení provozních nákladů o 15 až 20 % oproti současnosti z důvodu smluvní indexace cen služeb dle průměrné roční inflace za rok 2022.

Pokud chcete činnost muzea podpořit, zvažte, prosím, možnost finančního daru – platbu lze kdykoliv provést převodem na bankovní účet muzea 10426398/6200 s variabilním symbolem 2020. Platbu můžete také provést prostřednictvím služby PayPal: paypal@jewishmuseum.cz. Podmínky užití daru lze domluvit individuálně podle vašich představ a požadavků. O finančním daru vám také vystavíme potvrzení pro účely daňového přiznání či darovací smlouvu.

 

Ve středu 25. května přijal pozvání k přednášce v auditoriu OVK ŽMP vzácný host, izraelský historik a politolog, pan Martin Wein. Do České republiky zavítal Martin Wein na krátkou návštěvu a svoji práci představil kromě OVK ŽMP také na veřejné přednášce na Univerzitě Palackého v Olomouci. Martin Wein je autorem monografií Slovanský Jeruzalém: Jak Češi založili Jeruzalém a Dějiny Židů v českých zemích: Od Hilsnera po Slánského.

Při své přednášce v OVK ŽMP se zaměřil na jeden z nejvýraznějších mezníků nejen samotné české historie, ale také československo-izraelských vztahů, kterým je proces s Rudolfem Slánským a dalšími z jeho okolí. Martin Wein zasadil proces do kontextu historických událostí spojených s holocaustem, s poválečnými dodávkami československých zbraní vznikajícímu Státu Izrael a se sovětskými představami o politickém uspořádání na Blízkém východě. Přednáška se těšila velkému zájmu publika a přinesla také bohatou následnou diskusi.

V květnu byl prvním příspěvkem uveden nový přednáškový cyklus, který se věnuje Sbírce vizuálního umění Židovského muzea v Praze. V sérii pěti přednášek představí dlouholetá kurátorka sbírky Michaela Sidenberg osudy málo známých děl i příběhy původních majitelů mnoha těchto předmětů. Po uvedení prvních dvou částí cyklu v květnu a červnu bude cyklus pokračovat od října do prosince. Tématem jednotlivých přednášek je vznik této unikátní sbírky, výzkum provenience předmětů, ale také např. představení tvorby židovských umělkyň. Samostatně bude také přiblížena osobnost přední představitelky středoevropské meziválečné avantgardy Friedl Dicker-Brandeis s důrazem na její odkaz v podobě největší kolekce dětských kreseb z období šoa na světě. 

Na podzim minulého roku uplynulo 80. let od prvních židovských transportů z protektorátu a od zřízení ghetta v Terezíně. Právě při této příležitosti uvedla Česká televize třetí řadu dokumentárního seriálu Příběhy 20. století, která se v osmi dílech uceleně věnuje období holocaustu v podmínkách někdejšího Československa. Tvůrci tohoto cyklu Adam Drda a Viktor Portel se zde opírají především o unikátní výpovědi posledních pamětníků, jež jsou součástí sbírky organizace Paměť národa a jež byly sbírány posledních 10 let. O tom, jak dokument vznikal, hovořil právě s těmito tvůrci v pondělí 20. června v Maiselově synagoze dokumentarista Martin Šmok. Součástí večera bylo také promítání některých krátkých úryvků z dokumentárního cyklu. 

Projekt MANTIC, spolufinancovaný Evropskou unií prostřednictvím programu CERV, realizují tři partnerské organizace: Židovská obec v Praze, Federace židovských obcí v České republice a Židovské muzeum v Praze. OVK ŽMP pracuje s žáky a studenty českých škol s výstupy Výroční zprávy o projevech antisemitismu v České republice v rámci vzdělávacího programu. Zatím již bylo podpořeno více než 300 žáků. OVK ŽMP dále pořádá semináře pro učitele v rámci cyklu Židé, dějiny a kultura. V letošním roce se konaly již čtyři, dva v Praze a dva v Brně.

Více než dvacítka pedagogů z celé Moravy a Slezska se 28. dubna sjela do brněnské pobočky Židovského muzea v Praze na  další seminář z cyklu Židé, dějiny a kultura. Program byl zahájen procházkou po židovských stopách v Brně s historikem Michalem Doleželem a návštěvou téměř zázračně dochovaného bytu židovské rodiny Herdanových, která v roce 1938 unikla před sílícím antisemitismem do Johannesburgu.

Dům na ulici Hlinky č. 46 vlastnil židovský intelektuál Eugen Teltscher (1883–1942) se svojí ženou Elsou roz. Feiner (1885–1942). Jejich dcera Johanna (1909–1993) se 2. února 1933 provdala za Richarda Herdana (1900–1966), inženýra a vedoucího exportního oddělení firmy Škodovy závody pro Jižní Ameriku. Otec Johanny nechal byt renovovat a zařídit židovským architektem maďarského původu Emerichem Horvátem a daroval jej novomanželům.

V srpnu 1938 se odstěhoval Richard Herdan s manželkou Johannou, synem Leem Thomasem (nar. 1933) a dcerou Felicitas (nar. 1937) do Johannesburgu, a unikli tak nacistické perzekuci. Richard a Johanna se do Česka už nevrátili a v Africe oba zemřeli. Dům roku 1943 zabavili nacisté. Teltscherovi byli deportováni do Terezína a posléze zavražděni ve vyhlazovacím táboře Piaski.

V roce 2020 došlo k objevení unikátního interiéru při hledání lokací do filmu architektem Ondřejem Lipenskym  a následně o tom informoval veřejnost historik Michalem Doleželem. Roku 2020 vznikl plán byt restaurovat, doplnit jej chybějícím mobiliářem a vytvořit z něj opět reprezentativní prostor, který by mohl sloužit kulturním akcím a jako součást prohlídek.

Přednáška Zbyňka Taranta z Fakulty blízkovýchodních studií Západočeské univerzity v Plzni zmapovala historii piety za oběti holocaustu v Izraeli a zrod moderního pamětního dne Jom ha-šoa ve ha-gvura - Dne památky obětí šoa a hrdinství. Odpoledne se přednášející i účastníci semináře společně zapojili do veřejného čtení jmen v rámci této piety. Tato akce se tak po dvou letech, kdy byla jména zavražděných připomínána pouze online, opět vrátila i v Brně do veřejného prostoru.

Už po několikáté se letos brněnská pobočka OVK ŽMP zapojila do dvou květnových festivalů. V sobotu 21. května se v rámci Brněnské muzejní noci téměř stovka návštěvníků vydala na procházku centrem města po stopách brněnské židovské komunity a po skončení šabatu navštívila synagogu Agudas achim. Povídání o židovských svátcích a zvycích s ochutnávkou košer vína na dvorku a v přístěnku pro Svátek stanů mělo ve světle svíček výjimečnou atmosféru. O týden později se v synagoze při festivalu Open House sešlo na padesát příznivců moderní architektury, aby se dozvěděli více o unikátní puristické stavbě i o životním příběhu jejího tvůrce, židovského architekta Otty Eislera.

Rodinné portréty se po 80 letech vracejí  potomkům původních majitelů

Dva pastely židovského umělce Maxe Soldingera (1906–1962) s dětskými portréty Ewalda a Jana Osersových převzala na konci května z rukou ředitele Židovského muzea v Praze (ŽMP) Leo Pavláta vnučka jejich původní majitelky, paní Lenka Warner. Oba portréty byly v roce 1942 konfiskovány v bytě, jejž do své deportace obývala matka obou bratrů, paní Josefina (Fini) Osers (1894–1942).


Portrét chlapce (Jan Rudolf Osers, nar. 1921)


V roce 2019 se na muzeum obrátili potomci rodiny se žádostí o pomoc při pátrání po uměleckých předmětech a cennostech ztracených během války. Při této příležitosti byly v muzejních sbírkách identifikovány dva portréty, které se téměř na den přesně po 80 letech vrátily do rukou právoplatných majitelů.

„Těší mě, že naše muzeum může vrátit obrazy rodině, které původně patřily. Je to významné s ohledem na vyrovnání se s historickou nespravedlností a současně vyjádřením setrvalého postoje Židovského muzea v Praze a jeho úsilí co možná nejvíce přispět k nápravě křivd způsobených během německé okupace,“ řekl ředitel ŽMP Leo Pavlát.  



Portrét jinocha (Ewald Osers, nar. 1917)

Oba portréty byly v roce 1942 konfiskovány prostřednictvím pražské Treuhandstelle (zvláštního oddělení pro správu majetku zabaveného deportovaným z Prahy a blízkého okolí). V roce 1944 pak byly vybrány ze skladiště umístěného ve Vinohradské synagoze a zařazeny do válečného, takzvaného Ústředního židovského muzea, v jehož depozitářích byly vybrané konfiskáty shromažďovány.

Náprava majetkových křivd spáchaných v období 2. světové války a šoa je závazkem, k němuž se v rámci souvisejících mezinárodních konferencí a fór přihlásila Česká republika. ŽMP v této oblasti snahy státu podporuje a snaží se být příkladem dobré praxe pro ostatní kulturní instituce.

ŽMP se podílelo na tvorbě výkladového slovníku judaik Judaica Index

Na webové stránce judaicaindex.org byl zveřejněn výkladový slovník judaik Judaica Index, který připravila nadace Rothschild Foundation Hanadiv Europe. Slovník obsahuje na 200 pojmů v 15 jazycích (česky, anglicky, francouzsky, německy, italsky, španělsky, nizozemsky, polsky, maďarsky, řecky, rusky, hebrejsky, arabsky, ladino a jidiš) a lze v něm vyhledávat podle názvu předmětu nebo klíčového slova. Výklad pojmů je doplněn o fotografie, videa a bibliografii. Na projektu se podílel také Odbor sbírek a Odbor židovských dějin Židovského muzea v Praze.

ŽMP získalo fotografická alba rodiny Kolbenů

V květnu letošního roku obohatily sbírky archivu Židovského muzea v Praze (ŽMP) dvě zajímavá fotografická alba, která pocházejí z rodinného archivu Kolbenů-Schücků. Doputovala sem až z dalekého města New Ulm v americkém státě Minnesota z pozůstalosti pana Gerharda Schück-Kolbena (1921–2000), bývalého příslušníka britského královského letectva (RAF) a vnuka proslulého velkopodnikatele a elektrotechnika Dr. Emila Kolbena (1862–1943 koncentrační tábor Terezín).

První fotoalbum obsahuje fotografie malého Gerharda, jeho mladšího bratra Roberta a jejich rodičů Gréty a Ignáce. Součástí tohoto fotoalba jsou dále snímky rodiny dr. Emila Kolbena, jeho manželky Malvíny roz. Popperové a jejich dětí, tedy nejstaršího syna Hanuše (nar. 1895), Gréty (nar. 1898) a Lilly (nar. 1902). Fotografie umožňují nahlédnout do domácnosti rodiny, přibližují jejich každodennost, rodinná setkání, oslavy, trávení volné času i dovolených v Alpách.

Součástí souboru jsou také fotografie z interiéru a zahrady Kolbenovy tzv. „Červené vily“ v Hradešínské ulici na Vinohradech, kterou obývala rodina od roku 1902. Je známo, že Emil Kolben si potrpěl na luxusních vozidlech a že patřil k spolumajitelům automobilky Praga, která se stala součástí koncernu ČKD. Nechybí tedy několik snímků jeho vozidel Praga Golden a Praga Lady vyrobených v roce 1937, s nimiž pózují nejrůznější členové rodiny.

Druhé darované album mapuje osudy Gerharda Schücka-Kolbena během 2. světové války a krátce po ní. Chronologicky obsahuje snímky z let 1943–1946. Nechybí fotografie z jeho leteckých výcviků v Kanadě a Velké Británii. Toto album zahrnuje snímky letounů, jež Gerhard pilotoval, fotografie jeho instruktorů, leteckého i pozemního personálu.

Uvedená fotoalba jsou zajímavým svědectvím meziválečného i válečného života členů rodiny Kolbenových. Doplňují nejen stávající archivní sbírky ŽMP, ale jistě také přispějí k dalšímu obohacení znalostí o této významné české židovské podnikatelské rodině.

V květnu tohoto roku se muzeu podařilo obohatit Sbírku vizuálního umění o dvě figurální kresby významného židovského malíře Georga Karse (1880–1945) získané nákupem a darem ze soukromé sbírky v jižní Francii. Obě práce pocházející z Karsova pozdního období byly předchozím majitelem zakoupeny v galerii Chappe-Lautier v Toulouse. Studie sedící dívky s šálem uváděná někdy též jako La petite juive vznikla během krátkého intermezza autorova pražského pobytu, jež trvalo necelé dva roky a bylo náhle ukončeno obsazením zbytku českých zemí nacistickým Německem. Před ním Georg Kars a jeho žena Nora uprchli zpět do Francie, kde již dříve dlouhodobě žili.

Druhá z obou kreseb, ženský akt v interiéru uváděný jako Jeune femme nue, opakuje Karsem oblíbený vzorec toalety, tentokrát zasazený do intimní atmosféry nebývale zšeřelého interiéru, z jehož přítmí vystupuje v popředí Karsova typická, klasicky sošná ženská figura pevných oblých tvarů a v pozadí s ní rezonující silueta džbánu se štíhlým hrdlem. Tato explicite datovaná práce jako by odrážela temnou atmosféru roku 1940, kdy se Georg Kars po obsazení Paříže a okupaci části Francie opět ocitá v bezprostředním ohrožení a spolu se svojí ženou uniká nejprve z městečka Anse v departmentu Auvergne-Rhône-Alpes do Lyonu a posléze ilegálně překračuje hranice do neutrálního Švýcarska, kde v roce 1945 končí svůj život skokem z okna ženevského hotelu.

Až do konce června byla k vidění výstava Tajemství půdy: Nálezy z geniz českých a moravských synagog, která se konala v Regionálním muzeu v Chrudimi. Výstava představila výběr z ojedinělého souboru předmětů, které nalezli pracovníci Židovského muzea v Praze (ŽMP) v uplynulých desetiletích na půdách českých a moravských synagog. Nadále mohou návštěvníci zavítat do synagogy v Luži, kde je dlouhodobě otevřena panelová výstava na stejné téma.

„Výstava Tajemství půdy zdokumentovala křehkost objektů hmotné kultury a upozorňuje na torzovitost našeho poznání. Seznámila návštěvníky s genizou, která však nenabízí setkání s nedůležitými pozůstatky židovské přítomnosti. V genizách včetně těch u nás se po desetiletí rozpadaly předměty, jejichž původní tvary a barvy můžeme mnohdy jen odhadovat. Není možné v úplnosti poznat jejich původní podobu a občas ani funkci, ale přesto umožňují působivě nahlédnout do světa zaniklých židovských komunit nejen ve východních Čechách,“ uvedl ředitel ŽMP Leo Pavlát.

V rámci výstavy se v Regionálním muzeu v Chrudimi také uskutečnil ve dnech 14.–16. června workshop pro konzervátory, restaurátory a muzejní odbornou veřejnost, díky kterému byly posíleny odborné kompetence pracovníků muzeí v oblasti péče o movité kulturní dědictví.

Dále také vznikl film Tajemství půdy, jehož text namluvil herec a ředitel Divadla na Vinohradech Tomáš Töpfer. Snímek byl na 24. ročníku přehlídky muzejních filmů MUSAIONfilm 2022 oceněn Čestným uznáním „Za poutavé zobrazení práce se sbírkami“.

V neposlední řadě byla v rámci tohoto projektu dokončena rekonstrukce depozitářů starých tisků v administrativní budově muzea. Došlo k výměně podlahové krytiny, nové výmalbě stěn a dveřních zárubní, repasi stávajících oken a byla provedena instalace vnitřních okenic, které zamezují úniku tepla a vlhkosti i průniku denního světla a UV záření do prostoru. V technologické části byly nahrazeny již ne zcela funkční zvlhčovače a odvlhčovače novými. Dále bylo instalováno nové interiérové vybavení.

Součástí výstavy bylo i vydání katalogu Tajemství půdy s autorským textem kurátorky Lenky Uličné a krásnými doprovodnými fotografiemi, který bude možné od srpna koupit v e-shopu ŽMP. Výstavu a publikaci plánuje ŽMP přihlásit do národní soutěže muzeí Gloria Musaealis.

Projekt ŽMP Tajemství půdy vzniká za podpory Fondů EHP a Norska. ŽMP obdrželo na projekt dotaci z Fondů EHP 2014–2021 v maximální výši 16 808 175 Kč, což je cca 90 % z celkových způsobilých výdajů projektu 18 774 834,00 Kč.

Prague Visitor Pass je turistická karta Prahy, kterou vydává Prague City Tourism. Turisté a návštěvníci hlavního města s ní mohou navštívit unikátní historické památky, muzea nebo galerie, případně ji využít k získání slev nebo jako jízdenku na veřejnou dopravu. Součástí je nyní i Židovské muzeum v Praze, jímž nabízené tři návštěvnické okruhy – Pražské Židovské Město, Židovské muzeum v Praze, Staronová synagoga – lze s kartou navštívit zdarma. Kartu Prague Visitor Pass si můžete vybrat dle vašich preferencí. Dostupná je ve 3 variantách: na 48, 72 nebo 120 hodin. K zakoupení je na všech prodejních místech, na webových stránkách nebo v aplikaci.

V prosinci 2021 byla v katalogu Universitätsbibliothek der Justus-Liebig-Universität Giessen nalezena kniha Jüdische Balladen (Weimar: Alexander Duncker, 1919) z provenience Židovské náboženské obce Praha. Kniha nese signaturu 8.821 a ztratila se za 2. světové války. Židovské muzeum v Praze (ŽMP), které knihy z této knihovny vyhledává, na uvedený titul vzneslo nárok a Justus-Liebig-Universität Giessen, která knihu držela v dobré víře, přislíbila její repatriaci. Ve věci bylo podepsáno memorandum o porozumění a letos v červnu byla kniha navrácena ŽMP.

Autorem je József Kiss (1843–1921), maďarský židovský básník, jenž je zmiňován jako jeden z prvních Židů, jehož literárním dílům se dostalo uznání maďarské společnosti. Ve své tvorbě čerpal ze zkušenosti několikaletého putování po Maďarsku, ke kterému jej přiměla nesnadná finanční situace rodiny. Jeho matka zemřela, otcův obchod přestal vynášel, a proto se vydal na venkov, kde se po tři roky živil jako učitel náboženství. Později působil jako editor rozličných novin a pod pseudonymem publikoval též detektivní příběhy. Jeho básně, které si získaly velkou popularitu, si všímají zejména emancipace a proměny židovské společnosti. Jüdische Balladen jsou německým překladem maďarského originálu.

Při příležitosti výstavy Víc než pouhá povinnost ve španělské kulturním institutu Cervantes, která seznamovala s aktivitou a pomocí španělských diplomatů v průběhu 2. světové války židovským utečencům, se 24. dubna uskutečnila návštěva velvyslanců v Židovském muzeu v Praze. Návštěvu organizoval velvyslanec Španělska JE Mr Angel Lossada, který na procházku židovskými památkami pozval všechny španělsky mluvící ambasadory v Praze. Mezi jinými se jí zúčastnili např. velvyslankyně Mexika JE R. Leonora Rueda Gutiérrez nebo velvyslanec Chile JE Patricio Utreras.

Koncem června 2022 vyšlo nové číslo odborného impaktovaného časopisu muzea Judaica Bohemiae, 57 (2022), 1.  Svazek zahajuje studie Lucie Storchové (The Jewish War, God’s Wrath and ‘the Most Unfortunate People’: Representations of the Jews and Judaism in Late Sixteenth-Century Protestant Literature in the Bohemian Lands), jež rozebírá na základě mnoha dobových textů, jak psali protestantští učenci o první židovské válce a zničení Jeruzaléma a jak byl tento příběh aktualizován ve vztahu k Židům v českých zemích po roce 1550. Příspěvek Andrey Jelínkové (The Publishing Practice and Reading Culture of Moravian Jews in the Second Half of the Eighteenth Century) podrobně zkoumá produkci moravské hebrejské tiskárny v 18. století a rozkrývá dosud nezkoumaný vztah mezi vydavatelskou strategií a čtenářskými schopnostmi moravských Židů. Studie Daniela Baránka (Transformation of the Jewish Space in Kolín, 1848–1921) zkoumá na příkladu židovské komunity v českém Kolíně fenomén mizení hranic židovského ghetta po zrovnoprávnění židů v polovině 19. století a rozebírá faktory, jež ovlivňovaly tehdejší demografickou dynamiku židovské společnosti.

V rubrice Zprávy informuje Michal Bušek o výsledcích úsilí pracovníků Knihovny ŽMP při dohledávání ztrát z předválečné knihovny Židovské náboženské obce v Praze a podává přehled úspěšných návratů nalezených tisků do ŽMP za posledních několik let. Kajetán Holeček referuje o mezinárodní konferenci Migrační procesy a mobilita evropských Židů na přechodu středověku a raného novověku (Migrationsprozesse und Mobilität der europäischen Juden am Übergang vom Mittelalter zur Neuzeit), kterou v Praze v polovině října 2021 zorganizoval Historický ústav AV ČR.

Závěrečná sekce časopisu obsahuje recenze publikací Roberta Neumanna, Bratislava – Pressburg, die Stadt und Mutter Israel’s. 1. Teil: Die Entwicklung der Judengemeinde bis zur Vertreibung der Juden aus Ungarn im Jahre 1526 nach der Schlacht bei Mohács (Lenka Blechová), Stefana Litta, ed., Jüdische Fürsprache: Quellen aus Gemeindeprotokollbüchern (pinkasim) des aschkenasischen Kulturraums 1586–1808 (Kajetán Holeček) a Anny Hájkové, The Last Ghetto: An Everyday History of Theresienstadt (Tomáš Fedorovič).
 
Judaica Bohemiae se specializují na vydávání odborných studií k dějinám a kultuře Židů v českých zemích, resp. širším středoevropském prostoru (území někdejší habsburské monarchie). Vycházejí od r. 1965 a jejich vydavatelem je Židovské muzeum v Praze. Publikačními jazyky jsou angličtina a němčina.

• navštivte virtuálně naše budovy a stálé expozice:

         Klausová synagoga - Obřadní síň - Maiselova synagoga - 
         Pinkasova synagoga - Španělská synagoga - Starý židovský hřbitov

• prohlédněte si naše on-line výstavy  
• pusťte si dokument o Židovském muzeu v Praze
• brouzdejte on-line katalogem sbírek
• prolistujte si výběr zdigitalizovaných archiválií z muzejního archivu
• nahlédněte do našich restaurátorských dílen a knihovny ​
• ​​prolistujte si online prezentaci o projektu nové stálé expozice Kabinet Friedl: Dětské kresby z ghetta Terezín