KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY

Jaroslav Róna – „Kresby odjinud…“

V muzejní Galerii Roberta Guttmanna od 7. března do 6. října 2019 probíhala výstava výtvarníka Jaroslava Róny (*1957), spoluzakladatele nejvýznamnějšího uměleckého sdružení generace osmdesátých let, skupiny Tvrdohlavých. Veřejnosti představila soubor Rónových „Kreseb odjinud…“  z let 2012–2018, který vznikl většinou na cestách – po Středomoří, na mýtických ostrovech Malta, Kréta, Rhodos nebo Korfu, ve starých Benátkách, Miláně nebo Amsterodamu, jiné zase ve Vídni nebo Budapešti. Výstavu za dobu jejího trvání navštívilo celkem 31 006 zájemců.

Připravujeme: Robert Guttmann – Pražský poutník

Od 7. listopadu 2019 představí Židovské muzeum v Praze veřejnosti výstavu populárního pražského naivisty z doby první republiky Roberta Guttmanna. Kromě Guttmannových obrazů a kreseb budou na výstavě k vidění i dobové fotografie a dokumenty ze sbírek Židovského muzea v Praze.

Galerie Roberta Guttmanna, U Staré školy 3, Praha 1

Otevřeno denně kromě sobot a dalších židovských svátků
v letním čase 9-18 hod., v zimním čase 9-16.30 hod.

Fragmenty: židovský život ve střední a východní Evropě 1981–2007

Od 13. listopadu do 31. prosince 2019 můžete v muzejním Oddělení pro vzdělávání a kulturu navštívit výstavu Fragmenty: židovský život ve střední a východní Evropě 1981–2007. Fotografie amerického hudebníka a etnografa Yale Stroma jsou výsledkem několika autorových návštěv v židovských komunitách východní a střední Evropy mezi lety 1981 a 2007. Zachycují momenty každodenního života v malých židovských komunitách i kulturní dění ve větších městech a dokumentují tak proměnu židovského kulturního světa v daném období.

Auditorium Oddělení pro vzdělávání a kulturu ŽMP, Maiselova 15, Praha 1

Otevřeno: PO-ČT 12-16 h, PÁ 10-12 h, během večerních pořadů a po domluvě

První zářijovou neděli letošního roku se ve více než čtyřech stech městech po celém kontinentu uskutečnily oslavy již 20. ročníku Evropského dne židovské kultury, jehož cílem je bojovat proti kolektivnímu zapomnění, důstojně připomínat a chránit židovské dědictví a sbližovat židovskou i nežidovskou společnost. Evropská asociace pro zachování a propagaci židovské kultury a dědictví (AEPJ) se ve spolupráci s Národní knihovnou Izraele a díky iniciativám a pokračující práci obcí, muzeí a kulturních center v celé Evropě snaží zdůraznit rozmanitost a bohatství judaismu. Prostřednictvím konferencí, koncertů, představení, prohlídek a dalších činností podporuje dialog mezi židovskými komunitami a jejich sousedy. Propagace a zpřístupňování židovského kulturního dědictví jako nedílné součásti evropských dějin je klíčovým faktorem v prevenci antisemitských předsudků a netolerance.

Brněnská pobočka Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze oslavila tento den společně s Židovskou obcí Brno kulturním programem pro děti a dospělé v reprezentativních prostorách vily Löw-Beer. Součástí akce byla komentovaná prohlídka vily a přednáška Kdo je kdo? Povídáním o různých funkcích a povoláních, se kterými bylo a je možné se potkat v židovských komunitách, provedl návštěvníky koordinátor kašrutu pražského rabinátu Chaim Kočí. V zahradě vily zároveň probíhala kreativní dílna pro děti s názvem Šifra krále Šalamouna.

Šlomo Efrajim Lunčic, který se narodil v polském Lenczyku (Lunčic), je nazýván též Kli jakar (Vzácné náčiní) podle svého stěžejního díla. Studoval u slavného Šlomo Lurii v Lublinu a byl významným židovským renesančním myslitelem. Působil jako rektor pražské ješivy, stal se rovněž nástupcem rabi Löwa v úřadu vrchního pražského rabína v letech 1604-1619. Pochován je na Starém židovském hřbitově v Praze. Patří mezi nejznámější kazatele a komentátory Tóry – jeho kázání sebraná a vydána v mnoha edicích zdůrazňují potřebu sociální spravedlnosti, solidarity a upřímné zbožnosti. Amudej šeš (Mramorové sloupy dle Ester 1:6) je spisem etických kázání rozděleným na 6 pilířů: Tóra, Avoda, Gmilut chasadim, Din, Emet a Šalom. Kniha je významným obohacením sbírky vzácných tisků knihovny ŽMP.

Zajištění oken Multimediálního centra mřížemi

V červenci tohoto roku byly na okna Multimediálního centra knihovny Židovského muzea v Praze instalovány ochranné mříže se síťovinou. Záměrem bylo v Multimediálním centru zajistit příjemné klima větráním pomocí oken a zároveň přitom zajistit bezpečnost návštěvníků a pracovníků centra proti vniknutí neoprávněných osob do budovy či vhození nebezpečných předmětů z ulice do místnosti. Mříže byly dle požadavků orgánů památkové péče navrženy a vyrobeny jako kopie mříží, které jsou instalovány na západní stěně Španělské synagogy. 
 

Vylepšení pracovních podmínek pracovišť se zvýšenou tepelnou zátěží

V dubnu 2019 byly v restaurátorské dílně papíru, v kanceláři ekonomického odboru, provozního odboru a v pracovně vedoucí kanceláře ředitele instalovány chladící jednotky zajišťující úpravu klimatu prostor, a to zejména v letních teplotně nadprůměrných dnech, neboť tyto prostory se nacházejí pod střešním pláštěm budovy a jsou nejvíce zatíženy tepelným slunečním zářením, kterému je třeba čelit v rámci zajištění předepsaných klimatických podmínek pro provoz pracovišť. V restaurátorské dílně papíru byla společně s chladící jednotkou instalována i speciální textilní vyústka, která zajišťuje rovnoměrnou distribuci upraveného vzduchu v prostoru bez nepříjemného průvanu chladného vzduchu. Zároveň v dílně papíru došlo k vymalování celých prostor. Tím jsou zároveň zajištěny vhodné podmínky pro restaurování vzácných sbírkových předmětů a spisů.
 

Restaurátorská dílna papíru
 

Modernizace měřících a regulačních systémů ve smíchovské synagoze  

Od rekonstrukce smíchovské synagogy, ve které je provozován muzejní archiv a depozitáře vizuálního umění, již uplynulo několik let. Za tu dobu tehdy instalovaná měřící zařízení a hlavně zařízení na regulaci domovní technologie, jako je topení, chlazení, zvlhčování, odvlhčování vzduchotechnika, ohřev vody a podobně, již zastarala a bylo stále obtížnější zajišťovat jejich servis a provozuschopnost. Proto Židovské muzeum v Praze přistoupilo k jejich obnově za technologie, které splňují současné standardy. Původní řídící systémy SIEMENS byly nahrazeny řídícími systémy společnosti AMIT, které jsou v současné době jedním z nejrozšířenějších volně programovatelných řídících systémů v zemi. Společnost dlouhodobě zajišťuje dodávku náhradních dílů a technickou podporu původních i nových jimi dodávaných řídících systémů. Tím je na další roky zajištěna bezproblémová regulace technologií, které v prostorách archivu a depozitáře zajišťují předepsané mikroklimatické podmínky pro uložení sbírek a archivních spisů.