Ve čtvrtek 11. června proběhl v Maiselově synagoze komponovaný večer věnovaný osudu a tvorbě izraelského rusky píšícího autora Igora Gubermana (1936). O drobných literárních útvarech, tzv. garicích, a o jejich překladu hovořil překladatel Milan Dvořák. Aforistická čtyřverší v průběhu večera přednášel herec Jiří Žák. Zpěvačka Alena Hanusová doprovázela mluvené slovo písněmi dvou dalších rusko-židovských autorů Alexandra Galiče a Alexandra Rozenbauma.

Lola Beer Ebner se narodila v roce 1910 v Prostějově jako Carola Zwillinger, ale výrazně vynikla až ve své druhé vlasti.  Vystudované oděvní návrhářce se s manželem Josefem Beerem podařilo ještě v březnu 1939 dostat do tehdejší mandátní Palestiny, a tak si na rozdíl od ostatních členů rodiny zachránit život. V centru Tel Avivu si záhy otevřela obchod s kvalitními látkami a krejčovský salón. V zemi, která se rozvíjela úsilím zemědělských průkopníků a stavitelů a kde bylo zvykem oblékat se prostě a prakticky, vzbudily modely Loly Beer velkou pozornost a brzy našly množství zákaznic. Po vzniku izraelského státu v roce 1948 navrhla elegantní uniformy pro ženy sloužící v armádě nebo letušky, oblékala první dámy a další významné osobnosti. V 60. a 70. letech se její módní kolekce, uváděné pod jménem druhého manžela Ebner, dočkaly uznání i v zahraničí. Salon na prestižní telavivské třídě Ha-Jarkon vedla až do svých 85 let. Na její památku pokryly jednu červnovou neděli sál na židovském hřbitově nepřeberné vzorky pestrobarevných látek, ke slovu přišly nůžky a střihové papíry, a nadějní mladí tvůrci si pod vedením medvídka Dubiho vyzkoušeli práci módních návrhářů.

Archivář na kole – publikace připomíná působení tragicky zesnulého historika Jiřího Fiedlera
 

Židovské muzeum v Praze připravilo český překlad anglické e-knihy „Archivář na kole “, která připomíná život a neocenitelné dílo překladatele a historika Jiřího Fiedlera. Kniha věnovaná Jiřímu Fiedlerovi je nyní na stránkách muzea volně ke stažení.
Životní dráha Jiřího Fiedlera se tragicky uzavřela v roce 2014, kdy byl i se svou manželkou brutálně zavražděn ve svém bytě mužem, který ho navštívil pod záminkou odborné konzultace. O této tragické události pak informovala i zahraniční média, nekrolog Jiřímu Fiedlerovi věnoval například deník The New York Times.
E-kniha Archivář na kole, mezi jejímiž spoluautory jsou např. Dušan Karpatský, Mark Talisman, Leo Pavlát či rabín Norman Patz, přináší velmi příjemné čtení, které není jen vzpomínkou na zajímavou osobnost se specifickým smyslem pro humor, ale i sondou do poměrů kolem židovské komunity v době normalizace.
„Jiří Fiedler v době zmaru dělal to, čemu by se za normálních poměrů věnovaly odborné instituce, a sklízel za to nevůli Státní bezpečnosti i podezíravost okolí. V době naprostého pohrdání židovským kulturním dědictvím v Čechách a na Moravě vykonal práci, z níž mohou čerpat generace dalších badatelů v oblasti židovského místopisu,“ řekl ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát.
Původní anglický text nazvaný „Archivist on a Bicycle: Jiří Fiedler“ vznikl z iniciativy americké spisovatelky a publicistky Heleny Epsteinové českého původu. Ta se s Jiří Fiedlerem dostala do kontaktu poprvé v roce 1990 při zjišťování informací o české židovské komunitě. V průběhu let se s ním mnohokrát při své badatelské práci osobně setkala a stali se přátelé.

Přemýšlíte, jak nejlépe uchovat památku na vaše blízké nebo na spolehlivém místě uložit vaše vlastní vzpomínky? Obraťte se na nás, jsme tou nejlepší adresou. 
Židovské muzeum v Praze je po New Yorku a Vídni třetí nejstarší institucí svého druhu na světě. Od znovuobnovení samostatné činnosti v roce 1994, kdy bylo navráceno z rukou státu českým židovským organizacím, se muzeum opět věnuje systematickému rozvoji svých sbírkových, knihovních, archivních a dokumentačních fondů.



Charlotte Schroetter-Radnitz-Frumi (1899-1986)
Portrét historika umění, kritika a teoretika Oskara Schürera (1892-1949), 1931-32, olej na plátně, 93 x 82 cm

Šíře akvizičních zájmů muzea jako paměťové instituce, jejímž hlavním posláním je péče o uchování, studium a šíření duchovního, kulturního a historického odkazu Židů v českých zemích ve středoevropském kontextu, je velice rozsáhlá. Soustřeďuje se nejen na oblast výtvarných umění či vizuální a knižní kultury, kam patří zejména, i když nikoli výhradně, rituální předměty dokumentující dějiny židovských komunit a jednotlivců, ale cílí také na sběr archivních dokumentů, písemností, fotografií, předmětů denní potřeby, nejrůznějších personálií a orálních svědectví, jež jsou dokladem židovské každodennosti napříč staletími včetně nejtragičtější kapitoly židovských dějin — období šoa.
Muzeum přijímá nabídky darů a odkazů a ve vybraných případech také doplňuje své rozsáhlé sbírky a fondy nákupy od soukromých vlastníků ať již přímo, či z nabídek veřejných aukcí v České republice i v zahraničí. Veškeré předměty, dokumenty a svědectví zařazené do sbírek a fondů Židovského muzea v Praze se stávají součástí unikátního celku v rámci světového kulturního dědictví a jako takové jsou s náležitou péčí uchovávány a zpřístupňovány zájemcům z řad laické i odborné veřejnosti.

Židovské muzeum se zapojilo do projektu v Praze jako doma

Přijeďte do Prahy a navštivte Židovské muzeum! S voucherem V Praze jako doma získáte za 1 bod vstupenku do stálých expozic Židovského muzea v Praze ve třech historických synagogách a Obřadní síni, dále na Starý židovský hřbitova a do muzejní Galerie Roberta Guttmanna, a to včetně audioguidu, který Vás provede Židovským Městem. Vstupenku získáte v Informačním centru Židovského muzea na adrese Maiselova 15. Za jednu noc v hotelu získáte na osobu 2 body, které pak přeměňujete na vstupy do partnerských míst a institucí nebo za služby průvodců. Celý pobyt tak nebude stát žádnou horentní sumu. Do projektu je smluvně zapojeno více než 200 hotelů. Více informací k projektu V Praze jako doma.

Lidové noviny přinesly dne 30. 6. článek, nazvaný Památník vs. Památky v Terezíně, podepsaný výkonným ředitelem Centra studií genocid v Terezíně Šimonem Krbcem a Pavlem Chalupou jako členem představenstva Židovské liberální unie ČR.
S politováním konstatujeme, že skutečnosti uváděné v textu jsou povětšinou polopravdy motivované osobní záští; jde o další dějství v dlouhodobé snaze pisatelů diskreditovat Památník ticha, významnou paměťovou instituci, postavenou na odkazu holocaustu.
Zcela nekorektní je přitom snaha autorů článku poukazovat na neutěšený stav některých objektů v Terezíně v souvislosti s Památníkem ticha. A jako zcela manipulativní se ukazuje odkaz na Židovskou liberální unii, jíž se jeden z autorů zaštiťuje, když představenstvo této organizace se ještě v den, kdy článek vyšel, od jeho obsahu distancovalo.
Autorům současně nejde jen o diskreditaci Památníku ticha. Jejich zjevným cílem je přimět ministra kultury L. Zaorálka a s ním celou vládu ke změně stanoviska k projektu Památníku ticha v době, kdy se bude návrh projednávat na vládní úrovni.
Zneužití nesmírně vážného a pro nás osobně stále citlivého tématu odkazu holocaustu k osobním útokům a nízkým sporům, které v nejmenším nepřispívají k důstojné připomínce památky obětí nacismu, jednoznačně odsuzujeme a vyjadřujeme plnou podporu Památníku ticha a záměru zajistit jeho provoz z veřejných prostředků.

V Praze dne 2. července 2020

Petr Papoušek, předseda, Federace židovských obcí v ČR
František Bányai, předseda, Židovská obec v Praze
Leo Pavlát, ředitel, Židovské muzeum v Praze

Nové číslo časopisu Judaica Bohemiae, 55 (2020), 1
 
V červenci 2020 vyšlo nové číslo časopisu Judaica Bohemiae, 55 (2020), 1.  Svazek zahajuje studie Ivety Cermanové (Official Discussions about the Toleration of Jews in Bohemia: On the Circumstances Surrounding the Issuance of the so-called Edict of Toleration in 1781), jež se na základě nově nalezených pramenů z Národního archivu v Praze zabývá problematikou židovské toleranční politiky Josefa II. s cílem, detailně objasnit okolnosti vydání klíčového dvorského dekretu (tzv. tolerančního patentu) pro české Židy z 19. října 1781. Příspěvek Petera Hallamy (Child Survivors and the Dynamics of Holocaust Memory in Late-Socialist Czechoslovakia) analyzuje první velké setkání přeživších terezínských dětí v Praze a Terezíně na podzim roku 1986 a přináší nové pohledy na dynamiku židovského života a vzpomínání na holocaust v komunistickém Československu.
Rubrika Zprávy obsahuje příspěvek Bernharda Purina, zabývající se stříbrnými judaiky z boskovických dílen židovských zlatníků Josefa Ruhmanna a Emanuela Eislera. Zpráva Ivety Cermanové a Alexandra Putíka rozebírá roli pražského židovského muzea v rozvoji výzkumu židovských dějin mezi lety 1945 a 2019. Představuje témata, jež byla v muzeu studována, významné publikační výstupy i odborné profily klíčových vědeckých pracovníků.
 Závěrečná sekce časopisu zahrnuje recenze publikací Jaroslava Klenovského Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska (Arno Pařík), Filipa Pauluse, Šárky Steinové a kol., Krajina a urbanismus na rukopisných plánech z 18. století. Translokační plány židovských obydlí v zemích Koruny české v letech 1727–1728 (Pavel Kocman), Jiřího Roháčka a kol., Epigraphica & Sepulcralia 8, Fórum epigrafických a sepulkrálních studií (René Petráš a Miroslava Jouzová), Kate Ottevanger a Jana Láníčka, Life and Love in Nazi Prague. Letters from an Occupied City by Marie Bade (Wolfgang Schellenbacher) a knihy Kateřiny Čapkové a Davida Rechtera (eds.), Židé, nebo Němci? Německy mluvící Židé v poválečném Československu, Polsku a Německu (Jakub Bronec).
 Judaica Bohemiae se specializují na vydávání odborných studií k dějinám a kultuře Židů v českých zemích, resp. širším středoevropském prostoru (území někdejší habsburské monarchie). Vycházejí od r. 1965 a jejich vydavatelem je Židovské muzeum v Praze. Publikačními jazyky jsou angličtina a němčina.
 

Vzhledem k vyhlášení nouzového stavu v České republice jsou expozice, knihovna a archiv Židovského muzea v Praze v současnosti uzavřeny a zároveň jsou zrušeny všechny muzeem ohlášené akce pro veřejnost. Toto opatření zůstává v platnosti až do odvolání. Děkujeme za pochopení.

 

Při příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti se 27. ledna 2020 konal ve spolupráci s Židovskou obcí v Praze již tradiční slavnostní koncert, tentokrát pořádaný v Maiselově synagoze. Úvodní slovo pronesli předseda Židovské obce v Praze František Bányai a ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. Na koncertě zazněly skladby Ervína Schulhoffa a Antonína Dvořáka v podání Zemlinského kvarteta, jehož hosty byli violoncellistka Dominika Weiss Hošková a Jiří Pinkas (viola). Slavnostní koncert finančně podpořil Nadační fond obětem holocaustu.

U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu byl 29. ledna 2020 v malém kinosále Městské knihovny v Praze představen filmový dokument Varšava: rozdělené město za účasti autora, kanadského režiséra a historika s polskými kořeny Erika Bednarskeho. Filmový dokument věnovaný válečnému osudu Varšavy uvedl Polský institut v Praze ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze. Ve filmu byly použity unikátní nově objevené archivní záběry z roku 1941, jejichž autorem je mladý Polák, který při natáčení riskoval svůj život. Po projekci filmu následovala diskuze za účasti autora filmu Erika Bednarského a historičky ŽMP Jany Šplíchalové.

Vím, co se stalo: třetí ročník vzpomínkového programu k 27. lednu

Rovněž v únoru 2020 realizovalo pražské Oddělení pro vzdělávání a kulturu již třetí ročník mimořádného programu Vím, co se stalo, který byl věnovaný vzpomínce na všechny zahynulé v období druhé světové války. Žáci a studenti pěti zúčastněných škol se blíže seznámili s životem obyvatel Protektorátu Čechy a Morava a na základě vlastního pátraní i se životem dětí v terezínském ghettu. Dívky si v průběhu workshopu vyzkoušely hodinu kreslení pod vedením vídeňské malířky Friedl Dicker-Brandeis a v jejím ateliéru navrhly kostýmy a plakát k dětské opeře Brundibár. Chlapci se stali redaktory vlastního časopisu a podobně jako kluci z Domova č. 1 v Terezíně vydali jedno číslo časopisu, ve kterém zpracovali svá oblíbená poutavá témata. Nahlížením do terezínských dětských časopisů a kreseb se žáci a studenti seznámili s konkrétními osudy dětí pobývajících za druhé světové války v ghettu Terezín. Program byl zakončen návštěvou památníku obětí šoa z českých zemí v Pinkasově synagoze. Cílem programu bylo motivovat jeho účastníky k dalšímu vzdělávání se o období druhé světové války, které nesmí být zapomenuto. V návaznosti na tento záměr bude Oddělení pro vzdělávání a kulturu přijímat do konce května 2020 výtvarné práce absolventů workshopu na téma „Život v ghettu“. Tyto práce budou následně na konci školního roku 2019/2020 představeny v Auditoriu Oddělení pro vzdělávání a kulturu a jejich tvůrci odměněni besedou s pamětníkem.

Edice raných svědectví o holocaustu

Evropská infrastruktura pro výzkum holocaustu (EHRI) zveřejnila online Edici raných svědectví
o holocaustu na stránce https://early-testimony.ehri-project.eu/

Navzdory rozšířené představě nebyl holocaust po skončení druhé světové války obklopen mlčením. Nová online Edice raných svědectví o holocaustu vydaná EHRI ukazuje, jak židovští přeživší a aktivisté vytvořili unikátní soubor dokumentů v době, kde byla vzpomínka na pronásledování stále bezprostřední a nezpracovaná. Ještě před tím, než si založili nové domovy, často stále trpící nemocemi a během pátrání po svých příbuzných, dokumentovali přeživší deportace, vraždění svých rodin a komunit a zaznamenávali jména pachatelů.

Odhaduje se, že v Evropě, v Palestině / Izraeli, ve Spojených státech a jinde bylo zaznamenáno na 18 000 svědectví. Některá byla shromážděna v rozsáhlých dokumentačních projektech, jiná vznikala z iniciativy jednotlivců, kteří vzdávali hold zničeným židovským komunitám. Některá svědectví byla založena na propracované metodologii, zatímco jiná vznikla s omezenými znalostmi a pouze s krátkou přípravou.

Pro Evropskou infrastrukturu pro výzkum holokaustu (EHRI) je raná dokumentace holocaustu zásadním tématem, které je v souladu s kritickým přístupem k pramenům holocaustu a jejich historii, stejně jako zaměřením na dokumenty vytvořené „obětmi“. V České Republice se na přípravě edice podílelo Židovské muzeum v Praze ve spolupráci s Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd.

Edice raných svědectví o holocaustu EHRI zpřístupňuje 89 pečlivě vybraných a editovaných dokumentů, a upozorňuje tak na nedostatečný zájem o velké množství dostupných svědectví. Propojuje dokumenty pocházející z několika zemí a uchované v pěti archivech: Wiener Holocaust Library v Londýně, Jad vašem v Jeruzalémě, Židovského historického institutu ve Varšavě, Maďarského židovského archivu v Budapešti a Židovského muzea v Praze. Vedle anglického překladu zahrnuje edice všechny dokumenty také v původních jazycích. Digitální platforma umožňuje v budoucnosti edici i nadále rozvíjet a EHRI ji bude doplňovat o další svědectví.

V pondělí 9. března 2020 uspořádalo pražské Oddělení pro vzdělávání a kulturu letošní první seminář pro pedagogy z cyklu Židé, dějiny a kultura na téma Antisemitismus a šoa. Březnového termínu se zúčastnilo celkem 25 pedagogů z celé České republiky, kteří absolvovali v rámci celodenního programu workshop Stereotypy zaměřený především na fenomén současného antisemitismu a na moderní trendy ve výuce a vyslechli přednášky ředitele ŽMP Lea Pavláta na téma Dějiny antisemitismu a historika Vojtěcha Kyncla Plynové vozy a nacistická technologie konečného řešení. Pedagogové se rovněž seznámili s Centrem vizuální historie Malach prostřednictvím jednoho z koordinátorů Jakuba Mlynáře a podívali se v rámci komentované prohlídky do Pinkasovy synagogy, památníku obětem šoa z českých zemí. Seminář byl doplněn o besedu s pamětníkem, na níž tentokrát laskavě přijala pozvání paní Evelina Merová.

Ve stejný den se konal další díl semináře zaměřený na problematku holocaustu i na Moravě. S ohledem na rekonstrukci prostor brněnského Oddělení pro vzdělávání a kulturu se uskutečnil v Muzeu romské kultury. V rámci programu proběhl v expozici muzea interaktivní workshop Nezapomeneme 2020, postavený především na práci se vzpomínkami pamětníků, dvě přednášky, promítání dvou dokumentárních filmů a beseda s paní Alexandrou Strnadovou, členkou ŽOB patřící do tzv. druhé generace. Semináře se zúčastnilo 14 učitelů a 5 muzejních pedagogů z brněnských muzeí. Děkujeme kolegům z Muzea romské kultury za pomoc s organizací semináře a skvělou přednášku historičky Anny Míškové.

Průvodce návštěvou

V rámci projektu Podpora mentálně a fyzicky postižených návštěvníků Židovského muzea v Praze, který řeší pražské Oddělení pro vzdělávání a kulturu, vznikají různé pomůcky pro návštěvníky muzea, jako například Vizuální průvodce výstavou, Průvodce přístupností muzea nebo Senzorická mapa.

Po konzultaci s odborníky z Národního ústavu pro autismus (NAUTIS), který poskytuje pomoc lidem s poruchami autistického spektra a jejich rodinám, byly některé body v materiálech pro návštěvníky s autistickou poruchou dále upraveny přesně podle potřeb těchto návštěvníků. Celý program již byl otestován na modelových prohlídkách s odborníky z NAUTISu a jejich klienty a muzejní kustodi absolvovali odborná školení. Všechny zmíněné materiály jsou nyní ve finální fázi přípravy. 

Díky programu Podpora mentálně a fyzicky postižených návštěvníků ŽMP a připravovaným materiálům se Židovské muzeum v Praze zařadilo mezi několik světově významných muzeí, která tyto aktivity podporují, jako např. Museum of Modern Art v New Yorku, Ashmolean Museum v Oxfordu nebo British Museum v Londýně.

Společnost NAUTIS na základě dobré zkušenosti s programem Podpora mentálně a fyzicky postižených návštěvníků ŽMP naše muzeum nominovala na cenu APLAUS. Za nominaci Židovské muzeum v Praze v minulých dnech obdrželo Čestné uznání.

Sborník příspěvků ze 7. ročníku semináře k dějinám Židů v Čechách, který uspořádalo v říjnu 2018 Židovské muzeum v Praze ve spolupráci se Státním oblastním archivem v Třeboni. Stejně jako předchozí semináře – konané v roce 2006 v Liberci, 2008 v Nýrsku, 2010 v Tachově, 2012 v Trutnově, 2014 v Teplicích a 2016 v Kadani – zaměřil se i tento seminář, konaný v Třeboni, především na novodobou problematiku s důrazem na dějiny Židů v pohraničí. Pozornost byla věnována organizaci a právnímu postavení židovských náboženských obcí od poloviny 19. století do 2. světové války. Mnozí archiváři se nadále zabývali hodnocením archivních pramenů k židovským dějinám, které jsou zachovány v českých, ale i zahraničních archivech. Tato tematika byla tentokrát obohacena o přehled materiálů k dějinám Židů v českých zemích uložených v Ústředním archivu pro dějiny židovského lidu v Jeruzalémě. Zajímavé jsou rovněž výsledky výzkumu zaměřeného na zachycení osudu československých židovských obětí politických represí v SSSR, získané mj. v ruských a ukrajinských archivech. Ve sborníku najdeme – stejně jako v předchozích ročnících – stati věnované období holocaustu, především shromažďování údajů k osudu Židů z pohraničních oblastí. Zastoupena je regionální tematika a výsledky dokumentace židovských hřbitovů; ceníme si dalšího příspěvku věnovaného židovské sfragistice.

Židovské muzeum v Praze, 2019
ISBN 978-80-87366-59-2
kniha, brožovaná, česky, 246 stran

Státní kontrolor a ombudsman Státu Izrael Matanyahu Englman a ředitelka mezinárodního odboru Kanceláře státního kontrolora a ombudsmana Státu Izrael Sara Shaul s doprovodem navštívili muzeum 26. února. Prohlédli si Maiselovu synagogu, Pinkasovu synagogu, Starý židovský hřbitov a Staronovou synagogu.

V neděli 13. října 2019 se v rámci spolupráce s Forem 2000 a s Herzlovým centrem izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy uskutečnila v Maiselově synagoze diskuze na téma Izrael a vzestup neliberální demokracie. Debaty, kterou moderovala ředitelka Herzlova centra Irena Kalhousová, se zúčastnili Rachel Azaria, poslankyně izraelského Knesetu za stranu Kulanu, a historik Hebrejské univerzity a politický komentátor Gadi Taub. Oba hosté byli vyzváni, aby srovnali určité vzrůstající projevy útoků na demokratické principy v některých zemích střední Evropy se současnou situací v Izraeli. Protože ani Izrael není vůči mnohým z těchto trendů imunní, hosté debatovali o stavu izraelské demokracie, o rozdílech mezi podobnými tendencemi v Evropě, USA a v Izraeli. Oba hosté se shodli, že Izrael se stále opírá o demokratické pilíře jako jsou soudy či média, přesto je možné sledovat nebezpečí především v prohlubující se propasti, která se rozevírá mezi konzervativními a liberálními voliči.

30. výročí sametové revoluce

Židovské muzeum v Praze se zapojilo do kampaně „Muzea a rok 1989 aneb 30 let od sametové revoluceʺ vyhlášené pro rok 2019 Asociací muzeí a galerií České republiky, z. s. Podstatou celoročního projektu s jednotícím tématem z historie 20. století bylo vzájemné provázání aktivit, které k této příležitosti muzea a galerie v rámci celé České republiky pořádají. Návštěvníci večerních pořadů ŽMP se tak mohli seznámit s tématem židovského samizdatu v přednášce Petry Loučové z Ústavu pro českou literaturu AV ČR a vyslechnout rozhovor Jana Fingerlanda s Kateřinou Dejmalovou, Danielem Kumermannem a Karolem E. Sidonem o jejich působení v českém disentu. Pohled do středoevropské židovské komunity 80. let 20. století zprostředkovala také fotografická výstava i projekce filmu amerického hudebníka a etnografa Yale Stroma.

Spolupráce v rámci projektu Gido se vrací domů  

Během podzimu se Oddělení pro vzdělávání a kulturu ŽMP zapojilo několika pořady do projektu s názvem Gido se vrací domů. Tento festival si kladl za cíl připomenout 100. výročí narození českého hudebníka, skladatele a pedagoga Gideona Kleina (1919–1945), jehož slibná umělecká kariéra byla násilně přervána holocaustem. Již v září proto pohovořila přední odbornice na terezínské divadlo Lisa Peschel o možnosti využití terezínských divadelních textů pro pedagogickou práci. O možnostech propojení tvůrčí činnosti mladých českých hudebníků s dílem a osobností Gideona Kleina se debatovalo při sympoziu Gido´s voices, které se uskutečnilo v OVK ŽMP začátkem prosince. Brněnská pobočka OVK ŽMP se do projektu zapojila říjnovým hudebně literárním večerem, při kterém tvorbu Gideona Kleina připomněl přední český klavírista Pavel Zemen.

V předvečer samotného 100. výročí narození Gideona Kleina, 5. prosince 2019, se v rámci této spolupráce uskutečnilo symbolické vyvrcholení celého festivalu. Komponovaný večer v Maiselově synagoze připoměl osobnost a tvorbu tohoto jedinečného hudebního skladatele a klavíristy v několika rovinách. V první části večera zazněly skladby nejen Gideona Kleina a dalších židovských hudebníků 1. poloviny 20. století, ale také byla uvedena světová premiéra skladby Třináct atributů milosti hudebního skladatele Daniela Chudovského. Skladatel ji připravil právě pro tuto slavnostní příležitost. Hudebního provedení se ujalo významné české kvartetní uskupení Fama Q s přední sopranistkou Irenou Troupovou. Druhá část večera poté byla věnována uvedení knihy Dopis od Gideona od britského muzikologa Davida Fligga. Symbolického přivítání knihy se ujal Josef Třeštík, hudebník a dramaturg festivalu Pražské jaro, kterého s rodinou Kleinů pojí mnoho osobních vazeb. 

Gideon Klein
Brněnská pobočka ŽMP se 31. října slavnostním komponovaným večerem s koncertem předního českého klavíristy Pavla Zemena zapojila do festivalu Gido se vrací domů. Projekt připomíná hudebníka, skladatele a pedagoga Gideona Kleina (1919 Přerov - 1945 Fürstengrube), jehož slibná umělecká kariéra byla přervána holocaustem. Součástí večera bylo představení monografie Dopis od Gideona za účasti jejího autora, anglického muzikologa Davida Fligga. Ukázky z knihy přečetl herec Šimon Bilina.
 

Klavírista Pavel Zemen
 

Fotografická výstava k obnově svitků Tóry z Brna a Přeštic
Unikátní soubor čtrnácti fotografií pořízených při renovaci dvou z 1564 českých a moravských svitků Tóry z londýnského Memorial Scrolls Trust v Brně 1. listopadu 2019 osobně představila jejich autorka Sheila Pallay. Výstavu laskavě věnovala brněnské pobočce Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze, odkud by měla v budoucnu být zapůjčována dalším institucím a zpřístupněna tak veřejnosti. 
 

Foto (c) Sheila Pallay

Podpora učňovského školství
V roce 2019 realizovalo Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze již popáté speciální programy pro studenty pražských středních odborných škol a učilišť. Od června do prosince letošního roku podpořil tento projekt přes 1000 studentů, kteří absolvovali komentovanou prohlídku objektů Židovského muzea v Praze a také workshop zaměřený na současný antisemitismus v České republice a v Evropě. Studenti se seznámili se současnou situací u nás na základě výroční zprávy o antisemitismu FŽO za rok 2018, pochopili historické souvislosti zažitých stereotypů spojených s židovskou komunitou a kriticky hodnotili současné projevy nenávisti v různých podobách. Projekt, jehož cílem je předcházet společensky nebezpečným jevům, jakými jsou xenofobie, rasismus a zmíněný antisemitismus, probíhal za finanční podpory Magistrátu hlavního města Prahy.
 
Cyklus přednášek Židé – historie jednoho národa v Muzeu Nové Strašecí
Od září do prosince 2019 realizovalo Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze ve spolupráci s Muzeem Nové Strašecí cyklus čtyř přednášek na téma Židé – historie jednoho národa. Posluchači z řad Klubu cesty za poznáním se tak na podzim letošního roku mohli seznámit s následujícími tématy: Starověké dějiny Židů, vznik a původ izraelského národa; Středověk – život židovských obyvatel v Čechách a v Evropě; 19. století – soužití většinové společnosti a Židů; 20. století – století válek v Evropě, vyvrcholení ideové a lidské nesnášenlivosti v podobě antisemitismu a holocaustu. Přednášky se těšily velmi vysoké návštěvnosti a spolupráce se zmíněným muzeem bude pokračovat i na jaře příštího roku komentovanou prohlídkou objektů Židovského muzea v Praze.
 
IHRA (International Holocaust Remembrance Alliance)
Pravidelné setkání delegátů mezinárodní organizace IHRA, která v současné době sdružuje odborníky z 34 států, se uskutečnila 1.- 5. prosince 2019 pod záštitou Lucemburska, pořádající země pro rok 2019. Během plenárního zasedání byla schválena nominace Mgr. Zuzany Pavlovské, Ph.D. která bude v roce 2020 předsedkyní pracovní skupiny EWG (Educational Working Group). V roce 2020 převezme předsednictví IHRA Německo.

Semináře pro pedagogy
Během podzimních měsíců proběhly na brněnské pobočce ŽMP dva semináře pro učitele v rámci cyklu Židé, dějiny a kultura. Přijelo k nám celkem 33 pedagogů, kterým jsme mohli díky spolupráci s Muzeem Brněnska představit také citlivě zrekonstruovaný prostor Vily Löw-Beer společně s expozicí o textilním průmyslu v Brně. Zajímavou lektorskou zkušenost také přineslo zapojení do semináře, který v listopadu v Brně organizoval památník Yad Vashem. Komentovanou procházkou po centru města a synagoze jsme zahraničním pedagogům přiblížili židovskou historií města od středověku až do současných dnů. Podobný program byl uspořádán také v říjnu pro účastníky mezinárodní konference, kterou v Brně pořádala Společnost pro dějiny Židů v České republice.
 

V měsících září a říjnu letošního roku probíhal další ročník velmi úspěšného Projektu Krokus. Projekt Krokus je iniciativou organizace Holocaust Education Trust Ireland, která poskytuje českým školám cibulky žlutých krokusů prostřednictvím Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze. Květiny se vysazují na podzim a měly by vykvést koncem ledna či začátkem února, tedy v době Mezinárodního dne památky obětí holocaustu 27. ledna. Při výsadbě cibulí si žáci a studenti zúčastněných škol připomínají jeden a půl milionu židovských dětí, které zahynuly v období druhé světové války, a mohou o jejich osudech vyprávět i všem, kdo se u vykvetlých krokusů pozastaví. Letos by jich po celé České republice mělo vykvést na 10 000 před celkem 173 školami a jinými kulturními institucemi.
 

Výsadba krokusů v SPdgŠ a SZŠ sv. Anežky České v Odrách, foto Mgr. Tomáš Král

Knihovně ŽMP se podařilo úspěšně vydražit vzácný pražský tisk Sefer Šulchan Arba od Bachji ben Ašera ibn Chalavy (1260-1340), který byl vydán v Praze r. 1596 pravděpodobně Moše Weisswasserem (Kestenbaum & Co., aukce č. 85, 11/ 2019). Spis, doslova Stůl čtyř, pojednává v prvních třech kapitolách o židovské etice stolování, požehnání jídla a v poslední kapitole se zabývá hostinou Spravedlivých v budoucím světě, po zmrtvýchvstání. První vydání tohoto spisu vyšlo r. 1514 v Mantově a chybně byl připisován Nachmanidovi. Autor je považován za jednoho z důležitých biblických exegetů ze Španělska, který studoval u významného Šloma ibn Adreta (Rašba). Při svých výkladech hojně využíval kabalistické interpretace po vzoru svých předchůdců Nachmanida a Maimonida. Na titulním listě je v tiskařském signetu vyobrazen jeruzalémský chrám. Spis je pro ŽMP významným obohacením sbírky vzácných tisků pražské provenience ze 16. století.

 

 

Restituce starého tisku z předválečné knihovny
V listopadu 2019 byl na aukci aukčního domu Kedem auction house (Jeruzalém) nalezen starý pražský tisk Sefer Poel cedek, 613 Micvot (Praha 1722) z předválečné knihovny ŽOP (s původní signaturou 2.780).
Autor spisu Šabtaj ben Meir Ha-Kohen (1621–1662), zvaný Šach, litevský rabín a talmudský učenec, rozděluje 613 náboženských příkazů dle Maimonida do 7 dní v týdnu. Studoval v Krakově, v Lublinu a krátce v Praze. Po nuceném opuštění Litvy kvůli pronásledování Židů, působil jako rabín ve Strážnici a poté v Holešově, kde také zemřel.
Tento exemplář byl součástí knihovny pražské Židovské obce, jejíž počátky sahají do r. 1857, a jejíž základem se staly dary a odkazy významných pražských osobností, např. vrchního rabína Šelomo Jehudy Rapoporta, pražského knihtiskaře Moše Israela Landaua, tajemníka Pohřebního bratrstva Koppelmanna Liebena a dalších. Ve fondu knihovny ŽMP byl tento tisk evidován jako ztráta. Aukční dům Kedem vyšel vstříc požadavku na stažení tisku z aukce a poté došlo k domluvě s konsignantem o jeho vrácení ŽMP. Tisk byl vrácen do sbírek v listopadu 2019 a touto cestou bychom rádi poděkovali za spolupráci.

 

Nové číslo Judaica Bohemiae

Na konci prosince 2019 vyšlo nové číslo časopisu Judaica Bohemiae 54 (2019), 2. Svazek zahajuje studie Andrey Jelínkové (“Ohncensurirte viel übles in sich enthaltende Bücher”: On the Registration and Censorship of Hebrew Books in Moravia in the Mid-18^th Century), věnovaná problematice hebrejského knihtisku, knižního obchodu a cenzury hebrejských tisků na Moravě v polovině 18. století. Pozornost zaměřuje na brněnskou hebrejskou tiskárnu Františka Josefa Neumanna a průběh a důsledky jeho sporu s jezuitskými cenzory v Olomouci a Praze. Rubrika Materiály obsahuje dvě cenné studie představující v širokém kontextu dva významné dokumenty k dějinám českých Židů ve 14. a 18. století. Nejprve Milan Žonca předkládá komentovanou edici a anglický překlad známého prosebného dopisu o finanční pomoc z pera pražského učence Avigdora Kary (zemř. 1432), sepsaného záhy po pražském pogromu z r. 1389. Následně Olga Sixtová a Kajetán Holeček přinášejí edici a překlad dosud nepublikovaného pramene – stanov židovské obce ve východočeském městě Rychnov nad Kněžnou, které byly roku 1657 konfirmovány místní vrchností. Rychnovské stanovy jsou dosud nejstaršími známými interními obecními stanovami z území Čech a edice a analýza jejich textu jsou významným příspěvkem ke studiu židovské samosprávy.
Rubrika Zprávy obsahuje příspěvek Filipa Pauluse a Šárky Steinové věnovaný známým translokačním plánům židovských obydlí v zemích Koruny české z let 1727–1728, jenž představuje rozsáhlý projekt jejich zpracování v Národním archivu ČR. Následuje bilancující zpráva Vlastimily Hamáčkové, věnovaná pravidelným seminářům Židé v Čechách, které od r. 2006 pořádá Židovské muzeum v Praze a zpráva Christiana Porzelta o mezinárodní konferenci Spása duše i okázalé představení. Židovské konverze ve středoevropském prostoru do roku 1848, uspořádané v říjnu 2019 v Brně.
Závěrečná sekce časopisu zahrnuje recenze publikací Lukase Clemense a Christopha Cluseho (The Jews of Europe around 1400. Disruption, Crisis, and Resilience, 2018) od Martina Musílka, Joshuy Teplitskeho (Prince of the Press: How One Collector Built History’s Most Enduring and Remarkable Jewish Library, 2019) od Andrey Jelínkové a Olgy Sixtové (Kniha představených kolínské synagogy 1730–1783: překlad a regesta s úvodní analýzou pramene, 2018) z pera Lenky Uličné.
 
Judaica Bohemiae se specializují na vydávání odborných studií k dějinám a kultuře Židů v českých zemích, resp. širším středoevropském prostoru (území někdejší habsburské monarchie). Vycházejí od r. 1965 a jejich vydavatelem je Židovské muzeum v Praze. Publikačními jazyky jsou angličtina a němčina.

Ve středu 10. dubna se v Maiselově synagoze uskutečnilo divadelní představení na motivy knihy a životního příběhu Petra Ginze, mladého výtvarníka, spisovatele a šéfredaktora terezínského časopisu Vedem. Příběh divadelní hry, kterou nastudovali studenti Gymnázia Přírodní škola společně se svými učiteli, se pohyboval ve dvou rovinách. V té první divák sledoval samotnou Petrovu hru, která je plná fantazie a napětí a je inspirovaná Petrovým nejoblíbenějším spisovatelem Julesem Vernem. Druhá rovina hry pak představuje důležité epizody Petrova života v době protektorátu a aktualizuje dobrodružný příběh do mrazivé reality dospívajícího chlapce až k jeho tragickému konci. Režisérem hry je ředitel Gymnázia Přírodní škola a autor knihy Transport za věčnost František Tichý.

 

Výstava Jeruzalém, město i legenda

Ve čtvrtek 2. května proběhla v OVK ŽMP vernisáž výstavy fotografií Leony Kalvodové Jeruzalém, všední jedinečnost. V rámci podvečera vystoupil dětský sbor Lauderových škol v Praze. Autorka na svých snímcích zachycuje Jeruzalém jako místo soužití mnoha národů a náboženství, kde se v sevřeném prostoru hradeb propojuje historie se současností. Výstava byla v prostorách OVK přístupná do 28. června 2019.
 

Koncert Yale Stroma
Mimořádný koncert amerického klezmerového houslisty a zpěváka Yale Stroma Z Kocku do Košic se uskutečnil v Maiselově synagoze 5. června 2019. Za doprovodu vynikajících hudebníků kontrabasisty Petra Dvorského a akordeonisty Aliaksandra Yasinskeho představil Yale Strom teskné i extatické klezmerové, chasidské a romské melodie. Yale Strom, hudebník a rezidenční umělec programu židovských studií na Státní univerzitě v San Diegu, se do Prahy vrátí v listopadu 2019. V prostorách OVK ŽMP pak uvede svoji fotografickou výstavu Fragmenty, která zachycuje život židovských komunit ve střední a východní Evropě od roku 1981 do roku 2007. Vernisáž výstavy se uskuteční ve středu 13. listopadu 2019.
 

Neobyčejné možnosti neformálního vzdělávání: konference Asociace muzeí a galerií

Ve dnech 3. – 4. června 2019 se v Západočeském muzeu v Plzni konala konference pořádaná Komisí pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku AMG s názvem Aktuální trendy v muzejní prezentaci a edukaci: Neobyčejné možnosti neformálního vzdělávání. V rámci bloku příspěvků s titulem Těžká témata a „nové“ publikum v muzejní edukaci vystoupily za tým OVK Praha Denisa Glacová a Martina Kutková s prezentací "Vím, co se stalo: Interdisciplinární výuka s využitím studentského vyučování". Ve své prezentaci představily projekt "Vím, co se stalo", který OVK organizuje od roku 2018 pro studenty základních a středních škol jako připomínku Mezinárodního dne obětí holocaustu. V roce 2019 navázalo OVK v rámci projektu spolupráci s Gymnáziem Přírodní škola a využilo inovativní metodu neformálního vzdělávání, při které byli studenti postaveni nejen do role posluchačů, ale také muzejních pedagogů. Tato spolupráce obou institucí vedla k snazšímu zpřístupnění problematiky holocaustu mladým účastníkům a zvýšila jejich zájem o danou problematiku.

Vstupenky na koncert je možno zakoupit v předprodeji v Maiselově synagoze, v Informačním a rezervačním centru ŽMP (Maiselova 15, Praha 1), v síti Ticket Art, Prague Ticket Office a na webových stránkách Židovského muzea v Praze, kde naleznete i kompletní program koncertů. Na www.jewishmuseum.cz můžete rovněž zakoupit abonmá na celou koncertní sezónu za zvýhodněnou cenu.

Součástí péče o knihovní fond je také snaha knihovny Židovského muzea v Praze o restaurování starých tisků. Přestože v depozitáři knihovny jsou zajištěny podmínky optimálního mikroklimatu, sbírka vyžaduje neustálou péči, jež je finančně nákladná. Restaurátorská dílna papíru a pergamenu ŽMP průběžně pracuje na celkové opravě sbírek, nezabývá se však výhradně jen fondem knihovny, proto je nutno angažovat i externí restaurátory, se kterými ŽMP dlouhodobě spolupracuje a mají požadovanou odbornost. Formou grantů nadace Židovské obce v Praze bylo umožněno urychlit průběh restaurování knih a od roku 2014 tak bylo opraveno na šedesát starých tisků.

Nejvzácnější část celého fondu knihovny ŽMP (419 svazků) tvoří samostatnou sbírku vzácných tisků celosvětové hodnoty. Byla zde soustředěna především nejstarší bohemikální hebraika a judaika, ale také staré tisky z produkce hebrejských tiskáren z Evropy. Tato sbírka částečně zahrnuje i bývalou knihovnu pražské Židovské náboženské obce. Cílem projektu je přispět k urychlení konzervace těchto sbírkových předmětů, jež byly v době totality zanedbávány a zpřístupnit je pro studijní, badatelské či výstavní účely.

Ukázky restaurování starých tisků:

 

Již podruhé se do programu celonárodní akce zapojilo i brněnská Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze v rámci Brněnské muzejní noci, která proběhla v sobotu 18. května 2019. Pro malé návštěvníky byla připravena loutková pohádka Golem poutavě ztvárněná Tomášem Podrazilem z divadelního studia Damúza. Příběh byl napínavý a vtipný zároveň, ale hlavní potěšení přišlo nakonec, kdy si mohli sami diváci pohrát s loutkami z představení. Druhá polovina programu noci se potom nesla spíše ve vážném duchu. V obou sálech v přízemí budovy byla instalována výstava "Bringing Together Divided Memory /Spojování rozdělené minulosti", kterou do Brna zapůjčilo hnutí Antikomplex. Výstavu tvoří mozaika českých, slovenských a rakouských příběhů z období předválečného, doby druhé světové války a bezprostředně po ní. Formou video-rozhovorů prezentuje vyprávění těch, kteří museli opustit své domovy a v důsledku války začít žít někde jinde. Zvláštní pozornost je věnována soužití Židů, etnických Čechů, Němců a Slováků, dvojjazyčných Moravanů a Bémáků (Böhmisch) před rokem 1938, a především rozdílným zkušenostem a prožitkům po odsunu. Během obou částí programu muzejní noci jsme přivítali necelé dvě stovky návštěvníků. Děkujeme vedení Židovské obce v Brně, že nám umožnilo noční program uspořádat. Letošní brněnská muzejní noc se konala přesně na Mezinárodní den muzeí, účastnilo se jí 28 institucí a celková návštěvnost zúčastněných organizací se pohybovala okolo 68 000. Dle slov Pavly Obrovské z Moravské galerie, hlavní koordinátorky akce, však cílem pořádání Muzejní noci není rozhodně boj o co nejvyšší čísla, ale především osvěta a možnost inspirovat návštěvníky k tomu, aby objevili zajímavá místa k setkávání a trávení volného času.

Kulturou proti antisemitismu 2018

Židovské muzeum v Praze bylo i letos partnerem tradičního veřejného setkání proti antisemitismu, které se koná při příležitosti Dne památky obětí holocaustu. Pochod dobré vůle centrem Prahy, který uspořádala Česká pobočka Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ) v neděli 14. dubna 2019, prošel ze Staroměstského náměstí ulicemi Josefova a zastavil se na Palachově náměstí před Rudolfinem, kde účastníci zhlédli taneční vystoupení studentů. Pochod byl zakončen ve Valdštejnské zahradě, kde se zúčastnění připojili k navazujícímu veřejnému shromáždění. Podrobnosti naleznete na stránkách www.vsichnijsmelidi.cz.

Prostějov židovský

V neděli 14. dubna 2019 se Židovské muzeum v Praze partnersky zapojilo do projektu Brány památek dokořán v Prostějově. V rámci Bran památek dokořán navštívili zájemci bývalou novou synagogu, tzv. Husův sbor, a po komentované prohlídce Husova sboru se vydali Demelovou ulicí do špalíčku, reliktu kdysi rozlehlé jižní části prostějovského židovského ghetta. Prohlídková trasa pak vedla do sousedního objektu, který je dnes v majetku Muzea a galerie v Prostějově. Zde návštěvníci zhlédli expozice o slavném prostějovském rodákovi Edmundu Husserlovi a o životě v židovském ghettu. Na starém židovském hřbitově, který byl zpustošen v průběhu 2. světové války, představil účastníkům Daniel Polakovič z Židovského muzea v Praze příběh slavného bratislavského rabína Chatama Sofera a jeho prostějovské působení. Poslední zastávkou byl nový židovský hřbitov za Brněnskou ulicí. Zde spočívají ostatky zhruba pěti stovek prostějovských občanů židovského původu.

Vzpomínka na synagogu

V pátek 26. dubna 2019 uspořádal městys Davle u Prahy pietní akci s názvem Vzpomínka na synagogu, věnovanou památce obětí holocaustu z Davle a okolí, během níž byla odhalena pamětní deska a informační panel na místě bývalé synagogy. Součástí programu byly též přednášky a zahájení výstavy Můj zákon je člověk, která mapuje historií židovského osídlení Davle a okolí, 2. světovou válku a příběhy pamětníků. Přednášku „K vývoji židovské komunity v Davli“ přednesl PhDr. Tomáš Krákora, archivář Židovského muzea v Praze, správce muzejních fondů starších židovských dějin. 
 

Španělská synagoga v Praze uzavřena kvůli modernizaci

Do 31. května 2019 měli návštěvníci Židovského muzea v Praze možnost prohlédnout si Španělskou synagogu se stálou expozicí o dějinách Židů v Čechách a na Moravě v 19. – 20. století. Památka nyní prochází částečnou opravou a restaurováním a zpřístupněna veřejnosti bude opět v posledním čtvrtletí příštího roku. Návštěvníkům pak nabídne novou stálou expozici včetně interaktivních prvků i moderní návštěvnické zázemí.
 
Španělská synagoga je nejmladší synagogou pražského Židovského Města. Byla postavena roku 1868 jako chrám Spolku reformovaného kultu na místě Staré školy – nejstarší modlitebny ghetta z 12. století. Své jméno získala díky působivé vnitřní výzdobě v maurském stylu, inspirované slavnou španělskou Alhambrou. Autorem projektu byl architekt Josef Niklas a Jan Bělský, pozoruhodná vnitřní výzdoba byla provedena v letech 1882-83 firmou Antonín Baum a Bedřich Münzberger. V letech 1836-45 na tomto místě, ještě v předcházejícím domu modlitby Stará škola, působil jako varhaník František Škroup, skladatel české národní hymny.
 
V synagoze byla dosud umístěna stálá expozice Židovského muzea v Praze Dějiny Židů v Čechách a na Moravě v 19.-20. století, jež vznikla během první významné rekonstrukce budovy v letech 1994-1998. Expozice sledovala osudy Židů v českých zemích od josefínských reforem v 80. letech 18. století do poválečného období. Seznamovala návštěvníky s postupným zrovnoprávněním a emancipací Židů v Rakousku-Uhersku, vznikem českožidovského a sionistického hnutí, nejvýznamnějšími podnikateli, vědci, spisovateli, hudebníky a umělci. Přiblížila rovněž přestavbu pražského Židovského Města, židovské památky Čech a Moravy a historii Židovského muzea v Praze. Zvláštní pozornost pak byla věnována holocaustu českých a moravských Židů v letech 1939-1945 a ghettu Terezín.
 
Nová podoba stálé expozice s pracovním názvem Židovská emancipace, šoa
a poválečné Československo (1780 – současnost) na současnou expozici tematicky navazuje. Změny doznají především prostředky a styl prezentace, její stylové a technické provedení, které s citem pro architekturu stavby počítá s multimediálními a interaktivními prvky. Kromě tematického výběru vzácných sbírkových předmětů v novém uspořádání a významovém kontextu si tak zájemci budou moci například na dotykových obrazovkách listovat historickými dokumenty, prohlížet si fotografie a umělecká díla či vyhledávat v databázi významných židovských osobností.
 
Moderní výstavní expozice si vyžádá stavební úpravy včetně vybudování nového technologického a návštěvnického zázemí a bezbariérového přístupu. Plánované revitalizaci památky a stálé expozice předcházela v letech 2017-2018 kurátorská a technická příprava. Autorem rámcového libreta nové stále expozice je PhDr. Arno Pařík, jednotlivá témata připravované expozice pak zpracovali vědečtí pracovníci muzea částečně za přispění externích odborníků. Architektonické řešení projektu zpracovalo architektonické studio Petr Franta architekti s.r.o., jež je i generálním projektantem stavby. Vyšším dodavatelem stavby bude firma KONSIT a.s., jež provádí komplexní dodávky zvlášť náročných staveb, jakými jsou i památkově chráněné historické budovy. Realizační práce budou zahájeny v červenci 2019 a potrvají do posledního čtvrtletí roku 2020.

Ostatní expozice muzea zůstávají v provozu.

Po obnově Pinkasovy (2018) a Maiselovy synagogy (2015) a otevření Informačního a rezervačního centra (2014) se jedná již o čtvrtý transformační projekt Židovského muzea v Praze. Cílem proměny stálých expozic je, aby při respektování architektury historických synagog, v nichž jsou umístěny, lépe odpovídaly současným trendům muzejních prezentací, technickým možnostem i očekávání návštěvníků.
 

Upozornění na uzavření knihovny

Knihovna Židovského muzea v Praze bude v srpnu 2019 uzavřena, nadále však můžete využít služeb Multimediálního centra. Centrum vedle tematicky členěné příruční knihovny dále nabízí tyto služby:

• multimediální – prostor pro studium audio a videonahrávek z fondu knihovny ŽMP
• bibliografické a informační – základní rešerše, vyhledávání v databázi obětí holocaustu, v databázi sbírkového oddělení, přístup do oborových databází
• konzultační – odkazy na odborné pracovníky muzea a spolupracující (příbuzné) organizace
• prodej publikací vydaných Židovským muzeem v Praze

Judaica Bohemiae 54 (2019), 1

Na konci června 2019 vyšlo nové číslo časopisu Judaica Bohemiae 54 (2019), 1. Svazek zahajuje studie Marie Buňatové (Trade Contacts between Prague Jews and Northern Italy and their Engagement in the Italian Commodity Trade in the 16^th and Early 17^th Centuries), věnovaná problematice kontaktů pražských Židů s obchodními centry v severní Itálii v 16. století a na počátku 17. století. V následující studii Holy Curiosity: Circumcision as a Rhetorical Concept in a Bohemian Catholic Sermon from the 18^th Century se Daniel Soukup na základě tří intertextuálně propojených křesťanských hebraistických pojednání z raného novověku zabývá tématem židovské obřízky a rozebírá, jakou úlohu mohly tyto texty hrát v konstruování barokní zbožnosti a v zobrazování soudobé židovské komunity. Rubrika Materiály obsahuje průkopnickou studii z oblasti židovské sfragistiky od Pavla Kocmana, Terezy Dleskové a Milana Žoncy, jež rozebírá pečeti a razítka, mající souvislost s židovskou obcí v městečku Dambořice (něm. Dambořitz) na jižní Moravě.

Rubrika Zprávy obsahuje bilancující příspěvek Petra Pálky věnovaný čtvrtstoletí konferencí Židé a Morava a závěrečná sekce časopisu recenze na publikace Rudolfa Kleina (Metropolitan Jewish Cemeteries of the 19 ^th and 20 ^th Centuries in Central and Eastern Europe: A Comparative Study, 2017) od Arno Paříka, Janusze Spyry (Rabbiner in der Provinz. Die Rolle des Rabbiners im Leben der jüdischen Gemeinschaft in Teschener und Troppauer Schlesien, 2018) z pera Pavla Kocmana a Luďka Vacína (The Unknown Benno Landsberger. A Biographical Sketch of an Assyriological Altmeister’s Development, Exile, and Personal Life, 2018) od Daniela Baránka.
 
Judaica Bohemiae se specializují na vydávání odborných studií k dějinám a kultuře Židů v českých zemích, resp. širším středoevropském prostoru (území někdejší habsburské monarchie). Vycházejí od r. 1965 a jejich vydavatelem je Židovské muzeum v Praze. Publikačními jazyky jsou angličtina a němčina.

Do 4. ledna 2019 měli návštěvníci newyorské Bohemian National Hall možnost zhlédnout výstavu Druhý život českých svitků Tóry osvětlující osudy téměř půl druhého tisíce svitků, jež do okupace náležely českým a moravským židovským obcím, během války byly zachráněny svozem a začleněním do sbírky Židovského muzea v Praze a v roce 1964 vyvezeny do Spojeného království a dále prostřednictvím organizace Memorial Scrolls Trust zapůjčeny dále židovským kongregacím v severní a jižní Americe, jižní Africe, Austrálii a na Novém Zélandu. Výstava se konala z podnětu a za přispění Society for the History of Czechoslovak Jews, Bohemian Benevolent Literary Association a Generálního konzulátu ČR v New Yorku. 

Neztratit víru v člověka... Protektorát očima židovských dětí 

V pátek 25. ledna 2019 byla v rižském muzeu Židé v Lotyšsku v rámci vzpomínkových akcí u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu slavnostně otevřena putovní výstava Židovského muzea v Praze Neztratit víru v člověka... Protektorát očima židovských dětí. Vernisáž výstavy zahájil  úvodním slovem velvyslanec České republiky Miroslav Kosek a ředitel muzea Židé v Lotyšsku Ilja Lenský. Vedoucí Odboru pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze Zuzana Pavlovská poté ve svém proslovu připomněla význam nejen 27. ledna jako Mezinárodního dne památky obětí holocaustu, ale připomněla také datum 8. března, kdy si připomínáme likvidaci terezínského rodinného tábora ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Birkenau. 
Záměrem výstavy je přiblížit přitažlivou formou především žákům a studentům základních a středních škol náročné téma holocaustu a zprostředkovat jim seznámení s židovskou menšinou. Výstava dětem a mladým lidem představuje různé aspekty života Židů v Protektorátu Čechy a Morava, a to z pohledu jejich tehdejších vrstevníků.

Motýla jsem tu neviděl: Kresby terezínských dětí na výstavě v Kladně
Putovní výstava pod názvem Motýla jsem tu neviděl: Kresby dětí z terezínského ghetta zahájila vernisáží 6. března 2019 ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně. Veřejnosti přibližuje prostřednictvím dochovaných dětských kreseb svět těch nejmenších, kteří se stali během druhé světové války vězni v terezínském ghettu. 
Od konce listopadu 1941 začaly být organizovány masové transporty Židů do nově zřízeného Ghetta Terezín. Původně vojenská pevnost byla koncem roku 1941 přeměněna na tranzitní koncentrační tábor. Zde měli být shromažďováni před cestou do vyhlazovacích táborů především Židé z Protektorátu Čechy a Morava. Terezín se stal přestupní stanicí na smrt pro desítky tisíc lidí. Mezi nimi bylo také okolo 11 000 dětí a mládeže. Židovská samospráva usilovala, aby dětem v ghettu vytvořila snesitelné podmínky. Nejdůležitější otázkou i nadále zůstávala výuka, tolik potřebná pro uchování a další rozvíjení etických, estetických a intelektuálních hodnot, součástí které byly také hodiny kreslení vedené Friedl Dicker-Brandeisovou (1898-1944). Sbírka dětských kreseb, která vznikla v  období necelých dvou let (1942-1944), je ojedinělou a nejrozsáhlejší na světě, čítá na 4500 prací. 
Výstavu je možno navštívit v prostorách Malé galerie Středočeské vědecké knihovny v Kladně, Gen. Klapálka 1641, do 23. dubna 2019 v obvyklé otevírací době.

Pozvánka na výstavu v Auditoriu Oddělení pro vzdělávání a kulturu ŽMP

Maiselova 15, Praha 1, 3. patro
otevřeno: PO-ČT 12-16 h, PÁ 10-12 h, během večerních pořadů a po domluvě
 

Od 2. května do 28. června 2019 můžete navštívit výstavu fotografií Leony Kalvodové Jeruzalém, všední jedinečnost. Autorka na svých snímcích zachycuje Jeruzalém jako místo soužití mnoha národů a náboženství, kde se v sevřeném prostoru hradeb propojuje historie se současností. Zveme vás na vernisáž výstavy ve čtvrtek 2. května od 18 hod. Vstup volný.