Ve čtvrtek 11. června proběhl v Maiselově synagoze komponovaný večer věnovaný osudu a tvorbě izraelského rusky píšícího autora Igora Gubermana (1936). O drobných literárních útvarech, tzv. garicích, a o jejich překladu hovořil překladatel Milan Dvořák. Aforistická čtyřverší v průběhu večera přednášel herec Jiří Žák. Zpěvačka Alena Hanusová doprovázela mluvené slovo písněmi dvou dalších rusko-židovských autorů Alexandra Galiče a Alexandra Rozenbauma.

Lola Beer Ebner se narodila v roce 1910 v Prostějově jako Carola Zwillinger, ale výrazně vynikla až ve své druhé vlasti.  Vystudované oděvní návrhářce se s manželem Josefem Beerem podařilo ještě v březnu 1939 dostat do tehdejší mandátní Palestiny, a tak si na rozdíl od ostatních členů rodiny zachránit život. V centru Tel Avivu si záhy otevřela obchod s kvalitními látkami a krejčovský salón. V zemi, která se rozvíjela úsilím zemědělských průkopníků a stavitelů a kde bylo zvykem oblékat se prostě a prakticky, vzbudily modely Loly Beer velkou pozornost a brzy našly množství zákaznic. Po vzniku izraelského státu v roce 1948 navrhla elegantní uniformy pro ženy sloužící v armádě nebo letušky, oblékala první dámy a další významné osobnosti. V 60. a 70. letech se její módní kolekce, uváděné pod jménem druhého manžela Ebner, dočkaly uznání i v zahraničí. Salon na prestižní telavivské třídě Ha-Jarkon vedla až do svých 85 let. Na její památku pokryly jednu červnovou neděli sál na židovském hřbitově nepřeberné vzorky pestrobarevných látek, ke slovu přišly nůžky a střihové papíry, a nadějní mladí tvůrci si pod vedením medvídka Dubiho vyzkoušeli práci módních návrhářů.

Archivář na kole – publikace připomíná působení tragicky zesnulého historika Jiřího Fiedlera
 

Židovské muzeum v Praze připravilo český překlad anglické e-knihy „Archivář na kole “, která připomíná život a neocenitelné dílo překladatele a historika Jiřího Fiedlera. Kniha věnovaná Jiřímu Fiedlerovi je nyní na stránkách muzea volně ke stažení.
Životní dráha Jiřího Fiedlera se tragicky uzavřela v roce 2014, kdy byl i se svou manželkou brutálně zavražděn ve svém bytě mužem, který ho navštívil pod záminkou odborné konzultace. O této tragické události pak informovala i zahraniční média, nekrolog Jiřímu Fiedlerovi věnoval například deník The New York Times.
E-kniha Archivář na kole, mezi jejímiž spoluautory jsou např. Dušan Karpatský, Mark Talisman, Leo Pavlát či rabín Norman Patz, přináší velmi příjemné čtení, které není jen vzpomínkou na zajímavou osobnost se specifickým smyslem pro humor, ale i sondou do poměrů kolem židovské komunity v době normalizace.
„Jiří Fiedler v době zmaru dělal to, čemu by se za normálních poměrů věnovaly odborné instituce, a sklízel za to nevůli Státní bezpečnosti i podezíravost okolí. V době naprostého pohrdání židovským kulturním dědictvím v Čechách a na Moravě vykonal práci, z níž mohou čerpat generace dalších badatelů v oblasti židovského místopisu,“ řekl ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát.
Původní anglický text nazvaný „Archivist on a Bicycle: Jiří Fiedler“ vznikl z iniciativy americké spisovatelky a publicistky Heleny Epsteinové českého původu. Ta se s Jiří Fiedlerem dostala do kontaktu poprvé v roce 1990 při zjišťování informací o české židovské komunitě. V průběhu let se s ním mnohokrát při své badatelské práci osobně setkala a stali se přátelé.

Přemýšlíte, jak nejlépe uchovat památku na vaše blízké nebo na spolehlivém místě uložit vaše vlastní vzpomínky? Obraťte se na nás, jsme tou nejlepší adresou. 
Židovské muzeum v Praze je po New Yorku a Vídni třetí nejstarší institucí svého druhu na světě. Od znovuobnovení samostatné činnosti v roce 1994, kdy bylo navráceno z rukou státu českým židovským organizacím, se muzeum opět věnuje systematickému rozvoji svých sbírkových, knihovních, archivních a dokumentačních fondů.



Charlotte Schroetter-Radnitz-Frumi (1899-1986)
Portrét historika umění, kritika a teoretika Oskara Schürera (1892-1949), 1931-32, olej na plátně, 93 x 82 cm

Šíře akvizičních zájmů muzea jako paměťové instituce, jejímž hlavním posláním je péče o uchování, studium a šíření duchovního, kulturního a historického odkazu Židů v českých zemích ve středoevropském kontextu, je velice rozsáhlá. Soustřeďuje se nejen na oblast výtvarných umění či vizuální a knižní kultury, kam patří zejména, i když nikoli výhradně, rituální předměty dokumentující dějiny židovských komunit a jednotlivců, ale cílí také na sběr archivních dokumentů, písemností, fotografií, předmětů denní potřeby, nejrůznějších personálií a orálních svědectví, jež jsou dokladem židovské každodennosti napříč staletími včetně nejtragičtější kapitoly židovských dějin — období šoa.
Muzeum přijímá nabídky darů a odkazů a ve vybraných případech také doplňuje své rozsáhlé sbírky a fondy nákupy od soukromých vlastníků ať již přímo, či z nabídek veřejných aukcí v České republice i v zahraničí. Veškeré předměty, dokumenty a svědectví zařazené do sbírek a fondů Židovského muzea v Praze se stávají součástí unikátního celku v rámci světového kulturního dědictví a jako takové jsou s náležitou péčí uchovávány a zpřístupňovány zájemcům z řad laické i odborné veřejnosti.

Židovské muzeum se zapojilo do projektu v Praze jako doma

Přijeďte do Prahy a navštivte Židovské muzeum! S voucherem V Praze jako doma získáte za 1 bod vstupenku do stálých expozic Židovského muzea v Praze ve třech historických synagogách a Obřadní síni, dále na Starý židovský hřbitova a do muzejní Galerie Roberta Guttmanna, a to včetně audioguidu, který Vás provede Židovským Městem. Vstupenku získáte v Informačním centru Židovského muzea na adrese Maiselova 15. Za jednu noc v hotelu získáte na osobu 2 body, které pak přeměňujete na vstupy do partnerských míst a institucí nebo za služby průvodců. Celý pobyt tak nebude stát žádnou horentní sumu. Do projektu je smluvně zapojeno více než 200 hotelů. Více informací k projektu V Praze jako doma.

Lidové noviny přinesly dne 30. 6. článek, nazvaný Památník vs. Památky v Terezíně, podepsaný výkonným ředitelem Centra studií genocid v Terezíně Šimonem Krbcem a Pavlem Chalupou jako členem představenstva Židovské liberální unie ČR.
S politováním konstatujeme, že skutečnosti uváděné v textu jsou povětšinou polopravdy motivované osobní záští; jde o další dějství v dlouhodobé snaze pisatelů diskreditovat Památník ticha, významnou paměťovou instituci, postavenou na odkazu holocaustu.
Zcela nekorektní je přitom snaha autorů článku poukazovat na neutěšený stav některých objektů v Terezíně v souvislosti s Památníkem ticha. A jako zcela manipulativní se ukazuje odkaz na Židovskou liberální unii, jíž se jeden z autorů zaštiťuje, když představenstvo této organizace se ještě v den, kdy článek vyšel, od jeho obsahu distancovalo.
Autorům současně nejde jen o diskreditaci Památníku ticha. Jejich zjevným cílem je přimět ministra kultury L. Zaorálka a s ním celou vládu ke změně stanoviska k projektu Památníku ticha v době, kdy se bude návrh projednávat na vládní úrovni.
Zneužití nesmírně vážného a pro nás osobně stále citlivého tématu odkazu holocaustu k osobním útokům a nízkým sporům, které v nejmenším nepřispívají k důstojné připomínce památky obětí nacismu, jednoznačně odsuzujeme a vyjadřujeme plnou podporu Památníku ticha a záměru zajistit jeho provoz z veřejných prostředků.

V Praze dne 2. července 2020

Petr Papoušek, předseda, Federace židovských obcí v ČR
František Bányai, předseda, Židovská obec v Praze
Leo Pavlát, ředitel, Židovské muzeum v Praze

Nové číslo časopisu Judaica Bohemiae, 55 (2020), 1
 
V červenci 2020 vyšlo nové číslo časopisu Judaica Bohemiae, 55 (2020), 1.  Svazek zahajuje studie Ivety Cermanové (Official Discussions about the Toleration of Jews in Bohemia: On the Circumstances Surrounding the Issuance of the so-called Edict of Toleration in 1781), jež se na základě nově nalezených pramenů z Národního archivu v Praze zabývá problematikou židovské toleranční politiky Josefa II. s cílem, detailně objasnit okolnosti vydání klíčového dvorského dekretu (tzv. tolerančního patentu) pro české Židy z 19. října 1781. Příspěvek Petera Hallamy (Child Survivors and the Dynamics of Holocaust Memory in Late-Socialist Czechoslovakia) analyzuje první velké setkání přeživších terezínských dětí v Praze a Terezíně na podzim roku 1986 a přináší nové pohledy na dynamiku židovského života a vzpomínání na holocaust v komunistickém Československu.
Rubrika Zprávy obsahuje příspěvek Bernharda Purina, zabývající se stříbrnými judaiky z boskovických dílen židovských zlatníků Josefa Ruhmanna a Emanuela Eislera. Zpráva Ivety Cermanové a Alexandra Putíka rozebírá roli pražského židovského muzea v rozvoji výzkumu židovských dějin mezi lety 1945 a 2019. Představuje témata, jež byla v muzeu studována, významné publikační výstupy i odborné profily klíčových vědeckých pracovníků.
 Závěrečná sekce časopisu zahrnuje recenze publikací Jaroslava Klenovského Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska (Arno Pařík), Filipa Pauluse, Šárky Steinové a kol., Krajina a urbanismus na rukopisných plánech z 18. století. Translokační plány židovských obydlí v zemích Koruny české v letech 1727–1728 (Pavel Kocman), Jiřího Roháčka a kol., Epigraphica & Sepulcralia 8, Fórum epigrafických a sepulkrálních studií (René Petráš a Miroslava Jouzová), Kate Ottevanger a Jana Láníčka, Life and Love in Nazi Prague. Letters from an Occupied City by Marie Bade (Wolfgang Schellenbacher) a knihy Kateřiny Čapkové a Davida Rechtera (eds.), Židé, nebo Němci? Německy mluvící Židé v poválečném Československu, Polsku a Německu (Jakub Bronec).
 Judaica Bohemiae se specializují na vydávání odborných studií k dějinám a kultuře Židů v českých zemích, resp. širším středoevropském prostoru (území někdejší habsburské monarchie). Vycházejí od r. 1965 a jejich vydavatelem je Židovské muzeum v Praze. Publikačními jazyky jsou angličtina a němčina.
 

Vzhledem k vyhlášení nouzového stavu v České republice jsou expozice, knihovna a archiv Židovského muzea v Praze v současnosti uzavřeny a zároveň jsou zrušeny všechny muzeem ohlášené akce pro veřejnost. Toto opatření zůstává v platnosti až do odvolání. Děkujeme za pochopení.

 

Při příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti se 27. ledna 2020 konal ve spolupráci s Židovskou obcí v Praze již tradiční slavnostní koncert, tentokrát pořádaný v Maiselově synagoze. Úvodní slovo pronesli předseda Židovské obce v Praze František Bányai a ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. Na koncertě zazněly skladby Ervína Schulhoffa a Antonína Dvořáka v podání Zemlinského kvarteta, jehož hosty byli violoncellistka Dominika Weiss Hošková a Jiří Pinkas (viola). Slavnostní koncert finančně podpořil Nadační fond obětem holocaustu.

U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu byl 29. ledna 2020 v malém kinosále Městské knihovny v Praze představen filmový dokument Varšava: rozdělené město za účasti autora, kanadského režiséra a historika s polskými kořeny Erika Bednarskeho. Filmový dokument věnovaný válečnému osudu Varšavy uvedl Polský institut v Praze ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze. Ve filmu byly použity unikátní nově objevené archivní záběry z roku 1941, jejichž autorem je mladý Polák, který při natáčení riskoval svůj život. Po projekci filmu následovala diskuze za účasti autora filmu Erika Bednarského a historičky ŽMP Jany Šplíchalové.

Vím, co se stalo: třetí ročník vzpomínkového programu k 27. lednu

Rovněž v únoru 2020 realizovalo pražské Oddělení pro vzdělávání a kulturu již třetí ročník mimořádného programu Vím, co se stalo, který byl věnovaný vzpomínce na všechny zahynulé v období druhé světové války. Žáci a studenti pěti zúčastněných škol se blíže seznámili s životem obyvatel Protektorátu Čechy a Morava a na základě vlastního pátraní i se životem dětí v terezínském ghettu. Dívky si v průběhu workshopu vyzkoušely hodinu kreslení pod vedením vídeňské malířky Friedl Dicker-Brandeis a v jejím ateliéru navrhly kostýmy a plakát k dětské opeře Brundibár. Chlapci se stali redaktory vlastního časopisu a podobně jako kluci z Domova č. 1 v Terezíně vydali jedno číslo časopisu, ve kterém zpracovali svá oblíbená poutavá témata. Nahlížením do terezínských dětských časopisů a kreseb se žáci a studenti seznámili s konkrétními osudy dětí pobývajících za druhé světové války v ghettu Terezín. Program byl zakončen návštěvou památníku obětí šoa z českých zemí v Pinkasově synagoze. Cílem programu bylo motivovat jeho účastníky k dalšímu vzdělávání se o období druhé světové války, které nesmí být zapomenuto. V návaznosti na tento záměr bude Oddělení pro vzdělávání a kulturu přijímat do konce května 2020 výtvarné práce absolventů workshopu na téma „Život v ghettu“. Tyto práce budou následně na konci školního roku 2019/2020 představeny v Auditoriu Oddělení pro vzdělávání a kulturu a jejich tvůrci odměněni besedou s pamětníkem.

Edice raných svědectví o holocaustu

Evropská infrastruktura pro výzkum holocaustu (EHRI) zveřejnila online Edici raných svědectví
o holocaustu na stránce https://early-testimony.ehri-project.eu/

Navzdory rozšířené představě nebyl holocaust po skončení druhé světové války obklopen mlčením. Nová online Edice raných svědectví o holocaustu vydaná EHRI ukazuje, jak židovští přeživší a aktivisté vytvořili unikátní soubor dokumentů v době, kde byla vzpomínka na pronásledování stále bezprostřední a nezpracovaná. Ještě před tím, než si založili nové domovy, často stále trpící nemocemi a během pátrání po svých příbuzných, dokumentovali přeživší deportace, vraždění svých rodin a komunit a zaznamenávali jména pachatelů.

Odhaduje se, že v Evropě, v Palestině / Izraeli, ve Spojených státech a jinde bylo zaznamenáno na 18 000 svědectví. Některá byla shromážděna v rozsáhlých dokumentačních projektech, jiná vznikala z iniciativy jednotlivců, kteří vzdávali hold zničeným židovským komunitám. Některá svědectví byla založena na propracované metodologii, zatímco jiná vznikla s omezenými znalostmi a pouze s krátkou přípravou.

Pro Evropskou infrastrukturu pro výzkum holokaustu (EHRI) je raná dokumentace holocaustu zásadním tématem, které je v souladu s kritickým přístupem k pramenům holocaustu a jejich historii, stejně jako zaměřením na dokumenty vytvořené „obětmi“. V České Republice se na přípravě edice podílelo Židovské muzeum v Praze ve spolupráci s Masarykovým ústavem a Archivem Akademie věd.

Edice raných svědectví o holocaustu EHRI zpřístupňuje 89 pečlivě vybraných a editovaných dokumentů, a upozorňuje tak na nedostatečný zájem o velké množství dostupných svědectví. Propojuje dokumenty pocházející z několika zemí a uchované v pěti archivech: Wiener Holocaust Library v Londýně, Jad vašem v Jeruzalémě, Židovského historického institutu ve Varšavě, Maďarského židovského archivu v Budapešti a Židovského muzea v Praze. Vedle anglického překladu zahrnuje edice všechny dokumenty také v původních jazycích. Digitální platforma umožňuje v budoucnosti edici i nadále rozvíjet a EHRI ji bude doplňovat o další svědectví.

V pondělí 9. března 2020 uspořádalo pražské Oddělení pro vzdělávání a kulturu letošní první seminář pro pedagogy z cyklu Židé, dějiny a kultura na téma Antisemitismus a šoa. Březnového termínu se zúčastnilo celkem 25 pedagogů z celé České republiky, kteří absolvovali v rámci celodenního programu workshop Stereotypy zaměřený především na fenomén současného antisemitismu a na moderní trendy ve výuce a vyslechli přednášky ředitele ŽMP Lea Pavláta na téma Dějiny antisemitismu a historika Vojtěcha Kyncla Plynové vozy a nacistická technologie konečného řešení. Pedagogové se rovněž seznámili s Centrem vizuální historie Malach prostřednictvím jednoho z koordinátorů Jakuba Mlynáře a podívali se v rámci komentované prohlídky do Pinkasovy synagogy, památníku obětem šoa z českých zemí. Seminář byl doplněn o besedu s pamětníkem, na níž tentokrát laskavě přijala pozvání paní Evelina Merová.

Ve stejný den se konal další díl semináře zaměřený na problematku holocaustu i na Moravě. S ohledem na rekonstrukci prostor brněnského Oddělení pro vzdělávání a kulturu se uskutečnil v Muzeu romské kultury. V rámci programu proběhl v expozici muzea interaktivní workshop Nezapomeneme 2020, postavený především na práci se vzpomínkami pamětníků, dvě přednášky, promítání dvou dokumentárních filmů a beseda s paní Alexandrou Strnadovou, členkou ŽOB patřící do tzv. druhé generace. Semináře se zúčastnilo 14 učitelů a 5 muzejních pedagogů z brněnských muzeí. Děkujeme kolegům z Muzea romské kultury za pomoc s organizací semináře a skvělou přednášku historičky Anny Míškové.

Průvodce návštěvou

V rámci projektu Podpora mentálně a fyzicky postižených návštěvníků Židovského muzea v Praze, který řeší pražské Oddělení pro vzdělávání a kulturu, vznikají různé pomůcky pro návštěvníky muzea, jako například Vizuální průvodce výstavou, Průvodce přístupností muzea nebo Senzorická mapa.

Po konzultaci s odborníky z Národního ústavu pro autismus (NAUTIS), který poskytuje pomoc lidem s poruchami autistického spektra a jejich rodinám, byly některé body v materiálech pro návštěvníky s autistickou poruchou dále upraveny přesně podle potřeb těchto návštěvníků. Celý program již byl otestován na modelových prohlídkách s odborníky z NAUTISu a jejich klienty a muzejní kustodi absolvovali odborná školení. Všechny zmíněné materiály jsou nyní ve finální fázi přípravy. 

Díky programu Podpora mentálně a fyzicky postižených návštěvníků ŽMP a připravovaným materiálům se Židovské muzeum v Praze zařadilo mezi několik světově významných muzeí, která tyto aktivity podporují, jako např. Museum of Modern Art v New Yorku, Ashmolean Museum v Oxfordu nebo British Museum v Londýně.

Společnost NAUTIS na základě dobré zkušenosti s programem Podpora mentálně a fyzicky postižených návštěvníků ŽMP naše muzeum nominovala na cenu APLAUS. Za nominaci Židovské muzeum v Praze v minulých dnech obdrželo Čestné uznání.

Sborník příspěvků ze 7. ročníku semináře k dějinám Židů v Čechách, který uspořádalo v říjnu 2018 Židovské muzeum v Praze ve spolupráci se Státním oblastním archivem v Třeboni. Stejně jako předchozí semináře – konané v roce 2006 v Liberci, 2008 v Nýrsku, 2010 v Tachově, 2012 v Trutnově, 2014 v Teplicích a 2016 v Kadani – zaměřil se i tento seminář, konaný v Třeboni, především na novodobou problematiku s důrazem na dějiny Židů v pohraničí. Pozornost byla věnována organizaci a právnímu postavení židovských náboženských obcí od poloviny 19. století do 2. světové války. Mnozí archiváři se nadále zabývali hodnocením archivních pramenů k židovským dějinám, které jsou zachovány v českých, ale i zahraničních archivech. Tato tematika byla tentokrát obohacena o přehled materiálů k dějinám Židů v českých zemích uložených v Ústředním archivu pro dějiny židovského lidu v Jeruzalémě. Zajímavé jsou rovněž výsledky výzkumu zaměřeného na zachycení osudu československých židovských obětí politických represí v SSSR, získané mj. v ruských a ukrajinských archivech. Ve sborníku najdeme – stejně jako v předchozích ročnících – stati věnované období holocaustu, především shromažďování údajů k osudu Židů z pohraničních oblastí. Zastoupena je regionální tematika a výsledky dokumentace židovských hřbitovů; ceníme si dalšího příspěvku věnovaného židovské sfragistice.

Židovské muzeum v Praze, 2019
ISBN 978-80-87366-59-2
kniha, brožovaná, česky, 246 stran

Státní kontrolor a ombudsman Státu Izrael Matanyahu Englman a ředitelka mezinárodního odboru Kanceláře státního kontrolora a ombudsmana Státu Izrael Sara Shaul s doprovodem navštívili muzeum 26. února. Prohlédli si Maiselovu synagogu, Pinkasovu synagogu, Starý židovský hřbitov a Staronovou synagogu.