Vzhledem k vyhlášení nouzového stavu v České republice jsou expozice Židovského muzea v Praze do odvolání uzavřeny. listopadu. Večerní pořady oddělení pro vzdělávání a kulturu je možné sledovat online přes aplikaci Teams. O případných změnách budeme informovat. Děkujeme za pochopení.
Nová expozice „Židé v českých zemích v 19. a 20. století“
Po více než roce a půl trvající rekonstrukci otevřelo Židovské muzeum v Praze ve středu 16. prosince Španělskou synagogu opět pro veřejnost. Nákladná rekonstrukce za několik desítek milionů korun rozšířila expoziční prostor na více než 600 m2 a kromě jiného umožnila bezbariérový přístup do třech pater synagogy. V jejím rámci byla také v návaznosti na předchozí výstavní prezentaci vytvořena nová, moderně koncipovaná expozice s názvem „Židé v českých zemích v 19. a 20. století“, jejímž cílem je přiblížit historii a kulturu židovské komunity v tomto období. Architektonicky výjimečná Španělská synagoga, která je uvedena na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, bude současně nadále využívána k pořádání samostatných večerních pořadů, zejména koncertů klasické hudby.
„Nová expozice, která je koncipována jako dlouhodobá, provede návštěvníka dějinami nesmírných zvratů, kterými si česká a moravská židovská komunita prošla v uplynulých dvou století. Po zrovnoprávnění, které mělo dát Židům zapomenout na staletí diskriminace, jim občanská emancipace nabídla plnoprávnou účast na životě společnosti. Tento nadějný rozkvět skončil apokalypsou šoa, smrtí dvou třetin Židů žijících v českých zemích. Naději na nový začátek po skončení války zmařil antisemitský komunistický režim. Toto vše na základě jedinečných judaik a dalších trojrozměrných exponátů, dokumentů, filmů a fotografií může zažít návštěvník při prohlídce expozice, v níž jsme s respektem k jedinečnému prostoru synagogy využili i inovativní audiovizuální a interaktivní prvky,“ charakterizoval novou expozici ředitel muzea Leo Pavlát.
Jak dále uvedl, „významnou novinkou právě zpřístupněné expozice je pozornost, kterou věnuje dějinám Židů od roku 1945 do roku 1989, ale i v následném období. Věřím, že právě tato část odborně málo prezentované kapitoly nedávné historie zvláště zaujme tuzemské návštěvníky.“
Původní expozice ve Španělské synagoze byla veřejnosti zpřístupněna před více než 20 lety. Po takové době bylo třeba v budově provést stavebně technické inovace a rovněž nově koncipovat expozici, která ve svém celku neodpovídala současným muzejním požadavkům. Kromě rozšíření expoziční plochy a bezbariérového přístupu byly v rámci projektu opraveny některé interiérové prvky, zajistilo se odvlhčení části obvodového zdiva, byly vylepšeny klimatické podmínky uvnitř budovy. V návaznosti na stavební práce a úpravy pak byly provedeny restaurátorské práce, byly instalovány nové vitríny a digitální kiosky obsahující audiovizuální prvky.
Právě zpřístupněná expozice ve Španělské synagoze obsahuje 58 odborně zrestaurovaných uměleckých kovových prvků a 13 typů truhlářských prvků, instalaci 24 nových celoskleněných vitrín a 26 audiovizuálních prvků. Pro imobilní návštěvníky byl úpravou vstupní haly v části schodiště vytvořen pomocí výtahové plošiny bezbariérový přístup do všech třech úrovní objektu s expozicí.
Pohled z galerie Španělské synagogy
Foto: ŽMP / D. Cabanová
Výběr z kulturních akcí a přednášek
Seminář pro pedagogy Židé, dějiny a kultura
Na podzim 2020 pořádalo OVK pro pedagogy z celé České republiky cyklus tří online seminářů akreditovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy Židé, dějiny a kultura. Říjnový seminář se věnoval tematice židovských tradic a zvyků a byla při něm do online podoby přenesena i prohlídka historické mikve na Josefově, které byla věnována samostatná přednáška. Zvláštními hosty tohoto semináře byli psycholožka a spisovatelka Zuzana Peterová a koordinátor kašrutu Vrchního rabinátu Židovské obce v Praze Chaim Kočí. Listopadový seminář se zabýval dějinami Židů v českých zemích, přednášku na toto téma přednesl kurátor výstav ŽMP a autor několika knih o židovských památkách Arno Pařík. Konečně prosincový seminář přinesl nelehké téma Státu Izrael v současnosti. Pozvání na něj přijali odborníci na blízkovýchodní tematiku Irena Kalhousová a Jan Fingerland. Semináře se těšily účasti 172 posluchačů.
Foto: OVK ŽMP
Večerní pořady
Oběma pobočkám OVK se podařilo navázat kontakt s veřejností i v online prostředí, kde se podzimní večerní pořady výhradně konaly. Posluchači se mohli dále seznamovat se starověkými dějinami Židů v rámci cyklu Židé a starověký Přední východ, do nějž tentokrát přispěli odborníci Evangelické teologické fakulty UK David Rafael Moulis a Jan Dušek. Z nejsledovanějších přenosů lze dále zmínit úspěšné pořady Válečný veterán RAF a Dobrodružství pana Wellingtona, kde vystoupil bývalý pilot legendární 311. československé bombardovací perutě britského královského letectva Tomáš Lom; Ze čtvrtiny pravda, ze tří čtvrtin fantazie: autorské čtení Arnošta Goldflama; O projektu Haredim, kde svůj fotografický projekt z prostředí čtvrti Mea Šearim představila autorka Eliška Blažková a Philip Roth: život a dílo, při němž promluvila amerikanistka Hana Ulmanová. Celkem se našich večerních online pořadů účastnilo cca 500 posluchačů. Následující řada online večerních pořadů je připravena již od ledna 2021.
Foto: Archív T. Loma
Členové 311. československé bombardovací perutě britského královského letectva
Nedělní dílny pro děti a rodiče
Podzimní série nedělních dílen pro děti a rodiče se v roce 2020 přenášela pouze online, o účastníky a zábavu však nebyla nouze. V říjnu děti a rodiče spolu se lvíčkem Arjem oslavili svátky Šmini aceret a Simchat Tóra a při této příležitosti se naučili pár hebrejských písmen, tak aby si mohli vyrobit vlastní svitek Tóry a tančit s ním. Listopadová dílna dále rodinám připomněla biblický příběh o Babylónské věži a zmatení jazyků. Díky velké účasti rodičů se tentokrát lvíček Arje seznámil i s jazyky, které do té doby neznal, například s dánštinou, a také se naučil pár hieroglyfů. V prosinci si pak lvíček nemohl nechat ujít oslavy svátku Chanuka. Děti se dozvěděly, proč má chanukový svícen osm ramen, a proč se o Chanuce jí vše smažené. Celý tým OVK by rád poděkoval rodičům za přízeň a bude se těšit na další setkávání v občanském roce 2021.
Další zprávy z muzea
Muzeum získalo část osobní pozůstalosti psychoanalytičky Erny Popper Furman
Rok 2020 nebyl tak jako téměř ve všech dalších ohledech příznivý ani v oblasti nových akvizic, sbírkový fond pražského Židovského muzea se však přesto dále rozrůstal. Byl obohacen o dary, z nichž nejpozoruhodnější je část osobní pozůstalosti významné americké psychoanalytičky Erny Popper Furman (1926–2002), která v letech 1942–1945 prošla internací v terezínském ghettu, kde působila jako vychovatelka v jednom z dětských domovů a spolupracovala též na organizaci hodin dětského kreslení s jejich iniciátorkou Friedl Dicker-Brandeis (1898–1944).
Erna se narodila 14. 6. 1926 ve Vídni jako jediné dítě Karla Poppera a jeho ženy Margarete, rozené Nebel. Krátce po připojení Rakouska k Říši se rodina přestěhovala do Brna a posléze do Prahy, odkud se Karlu Popperovi podařilo odjet do Anglie. Erna a Margarete však uvízly v protektorátu a v říjnu 1942 byly deportovány do Terezína. Margarete zde v půli ledna 1943 zemřela, Erně se podařilo v ghettu přežít do konce války. V době uvěznění jí bylo šestnáct let a podle nařízení již podléhala pracovní povinnosti, kterou plnila jako opatrovnice v domově L 318 určeném dětem do 10 let. Tam se také setkala s Friedl Dicker-Brandeis a zapojila se do organizace hodin dětského kreslení. Přes veškeré pracovní nasazení se sama neúnavně vzdělávala, což lze vyčíst také z jejích osobních poznámek obsahujících řadu záznamů o kulturních akcích, přečtených knihách a především o účasti na hodinách jazyků a přednáškách z nejrůznějších oborů včetně psychologie a psychoanalýzy, pro jejichž studium se nakonec po válce rozhodla.
Těsně po osvobození byla jednou ze čtyř opatrovnic, které se spolu se 40 dětmi, převážně sirotky, přesunuly z Terezína do ozdravovny zřízené v někdejším zámečku barona Ringhofera v Olešovicích. Šlo o jeden z pěti objektů tzv. Akce zámky, kterou v letech 1945–47 organizoval pedagog, sociální pracovník a evangelický duchovní Přemysl Pitter. V červenci 1946 se Erně podařilo odjet za otcem do Británie. Zde během následujících šesti let získala certifikát v oboru dětské terapie v hampsteadských kursech Anny Freud a absolvovala studium psychologie na University of London. V roce 1952 odjela do USA, kde pokračovala v akademické dráze na katedře psychiatrie na Case Western Reserve University School of Medicine v Clevelandu ve státě Ohio. Stejně jako její muž, psychoanalytik Robert Furman, i ona zasvětila celou svoji kariéru průkopnické práci v oboru dětské psychoanalýzy (téměř půl století působila v Hanna Perkins Center for Child Development), a na sklonku života se stala čestnou členkou americké psychoanalytické společnosti (American Psychoanalytic Association). Zemřela 9. 8. 2002 ve svém domě v Cleveland Heights.
Soubor obsahující 37 kreseb na volných listech, 1 skicář, osobní poznámky a drobné dárky od přátel a svěřenců představuje velmi cenný zdroj informací o životě v terezínském ghettu a současně odkazuje k méně probádaným kapitolám uplatňování zkušenosti s terezínským výchovně-vzdělávacím experimentem v poválečném období. Je dobrou zprávou, že se po desítkách let stal péčí rodiny součástí sbírek Židovského muzea v Praze, kde bude prostřednictvím online katalogu zpřístupněn veřejnosti a uchován příštím generacím badatelů.
V listopadu 2020 uplynulo 80 let od tragédie lodi Patria
Dne 25. listopadu 1940 došlo u přístavu v Haifě k náhlému potopení zaoceánského parníku Patria. Na jeho palubě bylo 1770 židovských uprchlíků z Evropy, včetně bývalého Československá, utíkajících ze svých domovů před narůstajícím nacistickým terorem a smrtí ve vyhlazovacích táborech. Celkem 267 lidí našlo smrt ve vlnách Středozemního moře. Dalších 172 bylo zraněno. Britské úřady nechtěly loď Patria s běženci do tehdejší Palestiny vpustit. Důvodem byla revolta arabských zemí vůči židovskému přistěhovalectví. Kvůli tomu se Britové rozhodli nakonec vyhovět Arabům. V době, kdy v Evropě začínal holokaust, uzavřela britská Palestina své hranice. Uprchlíci na lodi Patria dostali nabídku deportace na vzdálený ostrov Mauritius. Židovská odbojová organizace Haganah se rozhodla loď poškodit, aby nemohla být odtažena z přístavu a nemohla odplout. První pokus 22. listopadu 1940 selhal. Druhá nálož ovšem explodovala 25. listopadu v 9. hodin ráno. Kvůli chybné kalkulaci byla loď silně poškozena a po 16. minutách se zcela potopila.
Ve sbírce textilu Židovského muzea v Praze se díky anonymnímu dárci nachází předmět, připomínající tragédii Patrie a židovských občanů, kteří na ni zahynuli. Je to sáček na modlitební řemínky zhotovený z černého sametu zdobený žlutou bavlněnou výšivkou Davidovy hvězdy a nápisem latinkou: „Patria – 25. XI. 1940 – Haifa“. Uvnitř je vložen menší váček s prstí z Palestiny. Návštěvníci Židovského muzea v Praze si mohou sáček na modlitební řemínky připomínající tragédii lodi Patria prohlédnou v nově instalované Španělské synagoze přibližující historii Židů Čech a Moravy v 19. a 20. století.
Dokončena I. etapa restaurování synagogální tzv. Bratislavské opony
Dne 11. prosince 2020 byla dokončena první fáze restaurování synagogální tzv. Bratislavské opony (inv. č. 104.805). Záchrana tohoto výjimečného předmětu ze sbírky textilu ŽMP je možná díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky z programu ISO II/D. Před zahájením restaurátorských prací vykazovala opona silné poškození. Byla špinavá, místy zčernalá, zanesená prachovými a voskovými částicemi. Nosná tkanina byla křehká, místy rozpadající se, s patrnými otlaky, vpichy, odřeninami a vytrženými místy na sametových dílech. Dracounová výšivka byla poškozena, uvolněna, potrhána, případně částečně chyběla a odhalovala výplň. Dracounové nitě byly odřené a zčernalé. V celé ploše textilie byly nevhodné dřívější opravy, z doby před získáním předmětu do sbírky muzea. Rovněž znečištěná, zdeformovaná, místy potrhaná byla zlatá porta dlouhá takřka 11 metrů, lemující oponu a její zrcadlo.
Na základě vítězství v poptávkovém řízení se restaurování opony ujala Jindřiška Drábková Hrdá, restaurátorka s licencí MK ČR k restaurování movitých kulturních památek z textilu. Odborný dohled během restaurování zajišťovala restaurátorka textilu ŽMP Veronika Richtr Nauschová. Celkové opotřebování opony si vyžádalo její zpevnění, a to jak sametových částí, tak i středové dracounové výšivky. Poté následovalo čištění suchou a mokrou cestou, odsátím prachových částic a ručním praním jádrovým a žlučovým mýdlem, jemným tupováním mořskou hubou. V rámci restaurování sametů byly odstraněny a opraveny starší opravy a plomby provedené nevhodnými materiály v barvách neodpovídajících originálu. Dracounová výšivka byla zafixována, zpevněna, větší poškozené části byly retušovány. Dracounový prýmek byl z důvodu jeho zpevnění našit na obarvenou organzu a následně naskeletován.
Obnova synagogální tzv. Bratislavské opony bude pokračovat i v roce 2021 restaurováním její nejcennější středové části, zrcadla, které tvoří osmanská výšivka kovovými nitěmi zlaté a stříbrné barvy zhotovená v průběhu prvé až druhé třetiny 17. století. Na podzim 2022 bude zrestaurovaná opona klíčovým exponátem výstavy Slovenské národní galerie v Bratislavě, přibližující osmanskou okupaci střední Evropy v 16. a 17. století a její historická reflexe.
Nákup knih díky podpoře Státního fondu kultury ČR
V roce 2020 byla ŽMP přiznána dotace na doplnění knihovního fondu. V rámci projektu včetně povinné spoluúčasti bylo nakoupeno 120 knih, které obohatily knihovní fond o oborovou literaturu. V současné době je knihovna kvůli vládním opatřením uzavřena, ale jakmile společenská situace dovolí, budou tyto knihy zpřístupněny veřejnosti, kmenovým návštěvníkům knihovny i čtenářům jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby.
Čtenáři se mohou těšit například na katalog judaik z Valmadonna Trust Library The Writing on the Wall, publikaci nakladatelství Brill Jewish Religious Architecture či na exilové vydání knihy Ericha Kulky Židé v Československé Svobodově Armádě.
Nové publikace
Nové číslo časopisu Judaica Bohemiae, 55 (2020), 2
V prosinci 2020 vyšlo nové číslo časopisu Judaica Bohemiae, 55 (2020), 2. Svazek zahajuje studie Janusze Spyry (Grosse Politik in einer kleinen Gemeinde. Der Skandal um den Rabbiner Karl Blan aus Neu-Oderberg/ Nový Bohumín), jež na základě široké škály archivních pramenů na příkladu působení kontroverzní osobnosti rabína Karla Blana (1906–2001) ilustruje složitost konfesionálních vztahů v židovských obcích českých zemí, rostoucí vliv stoupenců sionismu a politizaci veřejného života v předvečer vypuknutí 2. světové války. Příspěvek Veroniky Szeghy-Gayer (Jewish Representatives of the Hungarian Political Opposition in Interwar Slovakia. The Case of Prešov and Košice) zkoumá židovské elity v meziválečném Československu, jež vnímaly Židy ze Slovenska a Podkarpatské Rusi jako členy maďarské minority a angažovaly se v maďarské politické opozici. Příspěvek Václava Nečady a Daniela Polakoviče v rubrice Materiály (Copies of Inscriptions on Medieval Jewish Tombstones from Znojmo (Znaim) Made by the Moravian Historian Joseph Edmund Horky in 1819) představuje život a působení Joseph Edmunda Horkého (1795–1844), který během své výzkumné cesty po jihozápadní Moravě r. 1819 nechal pořídit opisy pěti středověkých židovských náhrobků ze Znojma, z nichž většina je dodnes známa pouze díky jeho poznámkám. Zprávu doprovází edice hebrejských nápisů zmíněných náhrobků.
Rubrika Zprávy obsahuje příspěvek Michaely Sidenberg, představující vůbec poprvé soubor fotoalb ze sbírek Židovského muzea v Praze. Alba jsou jedinečným dokladem pro studium emancipace Židů v českých zemích i jejich podílu na zdejším kulturním a společenském vývoji.
Závěrečná sekce časopisu zahrnuje recenze publikací Kateřiny Čapkové, Hillela J. Kievala a kol., Zwischen Prag und Nikolsburg. Jüdisches Leben in den böhmischen Ländern (Jiří Pešek), Marie Buňatové, Hedvábí, sklo a koření. Obchod mezi Prahou a Itálií (1500–1620) (Antonín Kostlán), Pavla Sládka, Jehuda Leva ben Besal’el – Maharal.Obrana uzavřeného světa v židovském myšlení raného novověku (Alexandr Putík) a knihy Wernera Bergmanna, Tumulte, Excesse, Pogrome. Kollektive Gewalt gegen Juden in Europa 1789–1900 (Mathias Berek). Judaica Bohemiae se specializují na vydávání odborných studií k dějinám a kultuře Židů v českých zemích, resp. širším středoevropském prostoru (území někdejší habsburské monarchie). Vycházejí od r. 1965 a jejich vydavatelem je Židovské muzeum v Praze.
Publikačními jazyky jsou angličtina a němčina.
Vítáme vaše náměty, připomínky i stížnosti
Budeme rádi, když nám na office@jewishmuseum.cz zašlete svá sdělení. Jsou pro nás inspirací
k zlepšování našich služeb.
Vydává Židovské muzeum v Praze
Redakce: Tomáš Tetiva
Fotografie: ŽMP, pokud není uvedeno jinak
www.jewishmuseum.cz
Židovské muzeum v Praze, U Staré školy 1, 110 01 Praha 1
IČO 60459263
Bankovní spojení: Commerzbank, AG, Jugoslávská 1, 120 21 Praha 2
Účet pro vnitrostátní platby v Kč: 10426398/6200, variabilní symbol 1382002 Účet pro platby v EUR: 1042639, IBAN: CZ60 6200 0000 0000 1042 6398
Účet pro platby v USD: 1042639, IBAN: CZ22 6200 0001 0700 1042 6398
SWIFT CODE: COBACZPXXXX
